Tento hřebčín je centrem šlechtění plemene Nonius a k jeho hlavním úkolům v současné době patří záchrana historických hodnot tohoto plemene.

Plemeno Nonius vzniklo v 19. století a jeho předkem byl pětiletý hřebec Nonius Senior, kterého ukořistili v době napoleonských válek ve Francii a společně s dalšími hřebci importovali do císařského hřebčína Mezohegyes. Hlavním jejich cílem bylo vyšlechtit mohutnějšího těžšího tažného koně využitelného pro potřeby armády a v hospodářství. Z historie víme, že Nonius Senior byl kůň malého tělesného rámce s velkou těžkou hlavou, krátkým krkem, vysokým kohoutkem, dlouhými zády, úzkými a nízkými končetinami. Díky výčtu exteriérových nedostatků nepatřil hřebec mezi často využívané pro další chov. Nicméně malé množství potomků však nezdědilo jeho vzhled a časem se ukázalo, že jsou velmi odolní.

V povaze je toto plemeno klidné, pracovité s živým temperamentem. Kůň velmi dobře spolupracuje s jezdcem, má živé prostorné chody a dobře se pohybuje. V povaze koně se snoubí dobrý charakter a odvaha. Koně dospívají v šesti letech a dožívají se vysokého věku.

O těchto vlastnostech se při komisionálním výběru koní přesvědčili i jednotliví zástupci oddělení služební hipologie a z nabízených hřebců vybrali tři. Ještě před započetím využívání koní přímo pro policejní účely v terénu, musí všechny koně projít dvanácti měsíční přípravou a výcvikem.