V dubnu zahájilo Povodí Moravy, s. p. těžbu sedimentů ze sedimentační zdrže na konci vzdutí vodní nádrže Plumlov. Tu vodohospodáři vytvořili před sedmi lety a za dobu fungování ji bylo potřeba již vyčistit. Práce probíhaly postupně s přestávkami až do podzimu tak, aby postupně prosychala místa, ve kterých probíhala těžba.

„V současnosti je sedimentační zdrž připravená na výsadbu nových rostlin. Zastoupeny budou druhy jako orobinec, rákos či žabník. Po výsadbě vznikne v sedimentační zdrži mokřad, který představuje velmi unikátní kombinaci vodního a mokřadního biotopu. Filtrací se navíc podílí na čištění vody přitékající do nádrže,“ popisuje generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Na správnost provedení dohlíží odborný biologický dozor. Vysazovány jsou běžné druhy, které se ve vodní nádrži Plumlov vyskytovaly ještě v osmdesátých letech minulého století. „Výsadby jsou prováděny tak, aby se z osazených ploch rostliny mohly šířit dál. Rákos i orobinec je nyní ojediněle zastoupen i mimo prostor mokřadu, kdy místa výskytu odpovídají stavu z první poloviny osmdesátých let minulého století. Chceme dosáhnout stabilního litorálního pásma, přecházejícího ve volnou hladinu nádrže. Vybudování sedimentační zdrže s mokřadem na konci vzdutí vodní nádrže pak bude ojedinělou kombinací vodního a mokřadního biotopu," vysvětluje Petr Loyka, který na realizaci dohlíží jako biologický dozor.

Společně s výsadbou rostlin bude probíhat i sečení nežádoucí vegetace v částech sedimentační nádrže, kde neprobíhala těžba sedimentů.

Sedimentační zdrž vznikla na VD Plumlov před sedmi lety v rámci revitalizace plumlovské přehrady, jejíž součástí byla i rozsáhlá těžba sedimentů. Tento mokřad funguje jako vstupní filtr pro vodu přitékající do přehrady a je také vhodným prostředím pro výskyt i přirozenou reprodukci živočichů. Cílem je, aby rostliny spotřebovaly část fosforu, který přitéká do nádrže, aby se ho do vlastní nádrže nedostalo tolik. Snahou je pak sedimenty společně s živinami usadit v sedimentační nádrži, kde je možné sedimenty při snížené hladině odtěžit.

„Mokřad samotný se i nadále bude do jisté míry podílet na filtraci přitékající vody do nádrže a společně se srážením fosforu má své opodstatnění v naší snaze o dosažení rovnovážného stavu v nádrži tak, aby nepřevládly podmínky pro masivní rozvoj sinic. Vodní nádrž je však živým organismem a kvalitu vody ovlivňuje zejména znečištění, které se do nádrže dostává z povodí nad vodní nádrží, zejména z nedostatečně čištěných odpadních vod vypouštěných do vodních toků,“ doplňuje Gargulák.

V roce 2014 bylo zkolaudováno podobné opatření (sedimentační zdrž a litorální pásmo) i na Podhradském rybníce. Sedimentační zdrž na Podhradském rybníce byla těžena již v roce 2016, pak v roce 2019 a opětovně po loňské říjnové povodni. Opatření jako srážení fosforu, zachytávání sedimentů a spláví nornou stěnou mají pozitivní vliv na kvalitu vody v obou nádržích. Před jejich realizací byl zákaz koupání na VD Plumlov vyhlašován často již v průběhu července. Rozhodující vliv na kvalitu vody v nádržích však bude mít vždy její množství, teplota a především míra znečištění.