Cílem konference bylo prezentovat aktuální poznání v oblasti hodnocení stavu nádrží, řešení problematiky správy nádrží, zabezpečení hlavních funkcí nádrží z pohledu množství vody (zabezpečenosti povolených odběrů), otázek provozování nádrží a zejména kvality vody v nádrži pro obecné užívání vod, rekreaci a zejména pro odběry k úpravě na vodu pitnou. Konference se konala v Brně ve dnech 26. a 27. října a účastnilo se jí téměř tři sta odborníků z České republiky a Slovenska. 

V rámci jednotlivých referátů byla z oblasti akademické sféry, výzkumných pracovišť i správců nádrží prezentována problematika vlivu změny klimatu na hydrologii, snížení průměrných ročních průtoků v síti vodních toků a přítoků do nádrží, vliv stárnutí nádrží a jejich zanášení na dobu zdržení a změnu objemu jednotlivých funkčních objemů nádrží. Účastníci získali díky významnému počtu referátů slovenských kolegů komplexní přehled o dané problematice v rámci působnosti všech správců povodí v rámci bývalého Československa.

Samostatné bloky přednášek byly věnovány zranitelnosti kvality vody v nádrži, ochraně vodních zdrojů a stále zvyšující se eutrofizaci povrchových vod. I když byly referáty rozděleny do jednotlivých sekcí, všechny referáty propojoval závažný dopad klimatické změny na vodnost vodních toků a kvalitu povrchových vod. Z pohledu vodnosti vodních toků a hodnocení přítoků do nádrží se klimatická změna projevuje v nerovnoměrném rozložení srážek, zvýšených ztrátách vody ze srážek vlivem zvýšeného výparu v návaznosti na růst průměrných a maximálních letních teplot, zvýšení míry evapotranspirace (v letních měsících i o 100 %), prodloužení vegetačního období až o řadu týdnů spojených se zvýšenou spotřebou vody krajinou. Dalším faktorem je větrná eroze i snížení sněhové pokrývky vlivem oteplení a snižované doplňování zásob podzemních vod. Celkový pokles průměrných ročních odtoků z dílčích povodí klesá vlivem klimatické změny až o cca 20–30 %, řada významných toků v letních měsících vlivem oteplení vysychá úplně a jedinou vodností jsou vypouštěné odpadní vody.

Z pohledu kvality vody byla hlavním tématem eutrofizace povrchových vod způsobená vypouštěním nedostatečně čištěných odpadních vod, zejména živin do vod povrchových s výrazně sníženou jejich vodností. I přes technický pokrok v oblasti dostupných technologií v oblasti čistírenství, nedochází k poklesu vypouštěného znečištění, které je nepřímo úměrné snížené vodnosti vodních toků, do kterých jsou nedostatečně čištěné, či nečištěné odpadní vody vypouštěny. S ohledem na trend dopadů klimatické změny se rozevírají nůžky mezi samočistící schopností toků a vypouštěným znečištěním. Vypouštěným znečištěním dochází k vytváření optimálních podmínek pro masový rozvoj eutrofizace s dopady vysoké toxicity povrchových vod omezující jejich využití, zejména pro účely úpravy na vodu pitnou a rekreaci.

S ohledem na skutečnost, že v České republice nemá celých 50 % obyvatel přístup ke kvalitní podzemní vodě a je odkázáno na dodávku pitné vody upravené z povrchové vody z vodárenských nádrží, je prioritou České republiky řešení otázek ke snížení vypouštěného znečištění. S tímto požadavkem je v rozporu benevolence národní legislativy a je nezbytné ze strany vlády a příslušných ministerstev přijmout opatření ke zpřísnění limitů vypouštěného znečištění. Důvodem je neexistence jiných opatření ke zmírnění dopadů klimatické změny na ohroženost vodních zdrojů, jejich vydatnosti a požadované kvality.

Hodnocení dokládá nepravděpodobnost poklesu průměrných i maximálních teplot během roku, nelze předpokládat nárůst ročních srážek, snížení stávající zvýšené eutrofizace, snížení větrné eroze. Společným cílem celé společnosti při požadavku zajištění dodávek pitné vody pro obyvatelstvo je zvýšení míry akumulace povrchové vody (posílení vodních zdrojů), ochrana jakosti stávajících vodních zdrojů a zejména snížení vypouštěného znečištění do vod povrchových zpřísněním platné národní legislativy pro tuto oblast. Dlouhodobá absence požadavku na účinné odstraňování živin, zejména fosforu v Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech (Nařízení vlády č. 401/2015 Sb.) způsobuje vedle eutrofizace povrchových vod i havarijní stavy na tocích, které jsou důsledkem ekologických havárií včetně masových úhynů ryb, kdy extrémní oživení vod způsobuje v nočních hodinách spotřebu kyslíku až pod limitní hodnoty. Tento stav a nutnost neodkladného řešení prezentuje obsah referátu Ing. Jana Follera a jeho kolektivu na konkrétním případu dopady neutěšeného stavu a shrnuje možná a zároveň neodkladná řešení (fosfor, eutrofizace povrchových vod – technické možnosti a současný přístup k řešení). Referát je přílohou shrnutí obsahu konference.

Závěr:

Konference Vodní nádrže 2022 dokázala objektivně vyhodnotit stávající stav správy vodních nádrží v Česku a na Slovensku, vliv stárnutí a provozování vodních nádrží na jejich životnost a funkce. Konference prokázala vliv změny klimatu na vydatnost vodních zdrojů a snížení zabezpečenosti povolených odběrů a vliv tohoto poklesu a zvýšených teplot na kvalitu vody a neúnosnou eutrofizaci povrchových vod v letní sezóně. Jelikož je vliv změny klimatu na snížení průměrných ročních průtoků až o řád vyšší než vliv ostatních faktorů při provozování nádrží (stárnutí, zanášení apod.), je nezbytné zaměřit další aktivity v oblasti výzkumu a studia na zvýšení míry akumulace povrchových vod a snížení vypouštěného znečištění. Tato témata jsou vyhlášena jako hlavní náplň referátů pro konferenci Vodní nádrže 2024 a jsou výzvou pro akademickou a výzkumnou sféru. Tato opatření jsou hodnocena jako zásadní adaptační opatření na dopady změny klimatu na vodní zdroje a zásobování obyvatelstva pitnou vodou.