„Předně je třeba říci, že státní podnik Povodí Vltavy, který je subjektem kritické infrastruktury, přijal nezbytná opatření k zajištění funkce a bezpečnosti prvků kritické infrastruktury, mezi které patří vodní díla Orlík a Slapy, nikoli svévolně a bez pádného důvodu, ale na základě usnesení vlády České republiky č. 332 ze dne 30. března 2020, o přijetí příslušného krizového opatření. Tato opatření zahrnují, mimo jiné, omezení převážení plavidel na vodních dílech Orlík a Slapy. Platnost tohoto opatření neustále trvá. Státní podnik Povodí Vltavy jako správce Vltavské vodní cesty je tím posledním, kdo by měl zájem jakkoli zbytečně omezovat plavbu. Naopak, děláme vše pro to, abychom v rámci zákonných možností přispěli k postupnému návratu našich spoluobčanů do běžného života. Právě proto jsme také zajistili od 1. 5. 2020 převoz plavidel, byť v omezeném režimu, přes hráze vodních děl Slapy a Orlík. Počet plavidel, která jsme schopni v rámci omezeného režimu v květnu přes obě hráze přepravit, je v podstatě stejný jako je průměrný počet přepravených plavidel za posledních pět let v tomto období,“ vysvětluje v této souvislosti Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy a dodává, že „právě posledních pět let, je podle informací Státní plavební správy období, kdy výrazně vzrostla intenzita plavebního provozu v ČR“.

Není tedy třeba obávat se, že by zmíněné omezené proplavování přes vodní díla Slapy a Orlík nebylo dostačující. Kapacita převážení plavidel v nastávajícím omezeném režimu od 1. 5. 2020 je pro vodní dílo Slapy 112 plavidel, pro vodní dílo Orlík pak 120 plavidel. Pro srovnání, v předchozích pěti letech byl průměrný počet plavidel, převážených v měsíci květnu přes vodní dílo Slapy 113 plavidel, stejný údaj pro vodní dílo Orlík činí 122 plavidel.

Pro úplnost uvádíme, že v souladu s Informací Státní plavební správy byla také od 17. března plavba na dolním toku Vltavy zastavena a byla možná pouze pro nákladní lodě, osobní lodě bez cestujících a služební plavidla (IZS, SPS a správce toku), pouze po předchozím objednání.

Od 1. dubna pak bylo proplavování v tomto režimu zavedeno i na horním toku Vltavy. Od 17. dubna byly na dolním toku Vltavy (od Vraného až po Mělník) již všechny plavební komory v provozu. Je na místě zdůraznit, že rovněž od 17. dubna jsou proplavována i sportovní a rekreační plavidla.

„Počínaje 1. květnem uvádíme do provozu Vltavskou vodní cestu v celé své délce, v souladu s informací Státní plavební správy č. 28/2020, ze dne 28. 4. 2020, přičemž horní tok Vltavy je v běžném režimu provozu, tak jako v minulých letech. Na plavebních komorách v Praze je rovněž zajištěno proplavování, i když v režimu o málo menšího počtu hodin denně, s ohledem na stále platný zákaz shlukování většího počtu osob a na to, že osobní lodě bez jízdního řádu mohou stále plout jen bez pasažérů, zcela v souladu s opatřeními, vyhlášenými vládou ČR a s pokyny Státní plavební správy. Proplavována jsou i sportovní a rekreační plavidla. “ uzavírá Petr Kubala.

Na území o celkové rozloze 28 708 km2 spravuje státní podnik Povodí Vltavy téměř 22 000 km vodních toků v hydrologickém povodí Vltavy a v dalších vymezených hydrologických povodích, z toho je 5 539 km významných vodních toků, přes 12 000 km určených drobných vodních toků a dalších téměř 4 300 km neurčených drobných vodních toků. Dále má právo hospodařit se 113 vodními nádržemi a 10 poldry, z toho je 31 významných vodních nádrží, s 21 plavebními komorami na Vltavské vodní cestě, 48 pohyblivými a 301 pevnými jezy a s 20 malými vodními elektrárnami.