K uvedeným výrokům pana Daniela Pitka uvádíme především, že státní podnik Povodí Vltavy prokazatelně žádné „napřimování“ koryta drobného vodního toku Srbický potok nikdy nerealizoval.

Zásah, o kterém se pan Daniel Pitek velmi nepřesně a zavádějícím způsobem zmínil, je akce s pracovním názvem „DVT Srbický potok, ř.km 2,920-5,420, Krchleby, oprava břehových nátrží a výchovná probírka BP“, která představuje opravu břehových nátrží (tj. stržených částí břehů působením vodní erozí, které zasahovaly do pozemků cizích vlastníků) a výchovnou probírku břehového porostu. Z celé délky 2,5 km Srbického potoka, která je dotčena touto opravou, tvoří 70 % přirozené koryto, které se neopevňovalo a je zachováno v původním stavu. Zde byly prováděny pouze výchovné zásahy do břehových porostů a odstranění spláví z popadaných stromů.

Před zahájením opravy bylo koryto Srbického potoka upraveno kamennou dlažbou v březích i ve dně a sloužilo jako recipient drenáží ze zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Vodní dílo bylo poškozeno a místně došlo k vytvoření zmíněných nátrží, které zasahovaly do pozemků sousedících vlastníků. Stabilizace nátrží a zajištění odtoku drenáží bylo požadováno subjektem Agro Staňkov, a.s. obhospodařujícím okolní, zemědělsky využívané pozemky.

V celém úseku byla provedena výchovná probírka břehového porostu a pouze místně došlo k zasypání nátrží a opravě opevnění břehů koryta kamenným záhozem na výšku 0,5 metru ode dna, nátrže byly dosypány zeminou. Pouze v horní části úseku byla nutná, vzhledem k erozi, souvislejší oprava obou břehů. V žádném případě se nejednalo o napřimování koryta vodního toku, naopak stávající přirozené koryto bylo zachováno a jeho trasa nebyla nijak směrově upravována. V místech, kde to umožňovaly majetkové poměry, byly navíc z upraveného koryta napojeny dříve ostavené části původního koryta vodního toku.

Velice nás mrzí nešťastné a zavádějící výroky pana Daniela Pitka, protože se nezakládají na pravdě a vytvářejí u veřejnosti mylný obraz o činnosti státního podniku Povodí Vltavy, který v uplynulých letech uskutečnil řadu zdařilých revitalizací vodních toků v území jeho působnosti, spočívající zejména v rušení úseků napřímených vodních toků, vytváření tůněk, brodů a nové doprovodné výsadby porostů. Šlo například o revitalizaci řeky Loděnice (více ZDE), revitalizaci Radotínského potoka (ZDE).

Podnik vždy přistupuje k jakýmkoliv zásahům do vodních toků s maximální mírou obezřetnosti a citlivosti s ohledem na vodní poměry a životní prostředí.

Na území o celkové rozloze 28 708 km2 spravuje státní podnik Povodí Vltavy téměř 22 000 km vodních toků v hydrologickém povodí Vltavy a v dalších vymezených hydrologických povodích, z toho je 5 539 km významných vodních toků, přes 12 000 km určených drobných vodních toků a dalších téměř 4 300 km neurčených drobných vodních toků. Dále má právo hospodařit se 113 vodními nádržemi a 10 poldry, z toho je 31 významných vodních nádrží, s 21 plavebními komorami na Vltavské vodní cestě, 48 pohyblivými a 301 pevnými jezy a s 20 malými vodními elektrárnami.