Kromě diskuze nad evropskou energetickou regulací a dlouhodobou spoluprací mezi organizacemi se tématem rozhovoru Stanislava Trávníčka, předsedy Rady ERÚ, a Christiana Zinglersena stala také současná situace v České republice.

"Nejsem si vědom toho, že by kterýkoliv z evropských regulátorů dohlížel na volbu obchodní strategie konkrétního dodavatele energií nebo na to, jak tento dodavatel řídí svá rizika a využívá příležitostí na trhu. To není základní úloha regulátorů. Samozřejmě ale současná situace v Evropě podněcuje debaty mezi námi regulátory, jak řešit spolehlivost dodavatelů a jak ochránit spotřebitele, pokud stabilita dodavatele selže," říká Christian Zinglersen, ředitel ACER.

Stanislav Trávníček popsal řediteli ACER dopady současného selhání největšího alternativního dodavatele a dalších menších dodavatelů, které se dotklo 900 tisíc spotřebitelů, kteří přešli pod dodavatele poslední instance. Navrhl, že by tato zkušenost měla vést k zamyšlení nad posílením evropského regulatorního rámce v tom smyslu, aby podobným rizikům předcházel.

Christian Zinglersen poznamenal, že obdobný vývoj, byť ne s takto závažnými dopady, pozoruje ve více zemích Evropské unie.

Stanislav Trávníček označil situaci v České republice za exemplární ukázku dopadů obchodní strategie končících dodavatelů, která hraničí s morálním hazardem. Zdůraznil, že tito dodavatelé nedostáli smluvním závazkům vůči spotřebitelům, zklamali je tím nejpolitováníhodnějším způsobem, což by měly ještě prošetřit k tomu příslušné orgány.

Christian Zinglersen komentoval nejen nezvyklou situaci na trhu, lituje také toho, že je v některých oblastech napadána nezávislost ERÚ.

Ve vztahu k možnému ponaučení z aktuálního vývoje Christian Zinglersen poukázal na nadcházející předběžné vyhodnocení vysokých cen energií v Evropě, které ACER vyhotovil na základě požadavku Evropské komise. Konkrétně zmínil to, že aktuální cenový šok na velkoobchodní úrovni, který je základem problémů na trzích maloobchodních, je zcela bezprecedentní a byl primárně způsobený globálními posuny nabídky a poptávky. Jako takový se odehrál zcela mimo kontrolu Evropské unie, natož pak samotných členských států.

O to více proto ACER podle Christiana Zinglersena musí uvažovat nad tím, jak adekvátně ochránit koncové spotřebitele před rizikem přemrštěných velkoobchodních cen a případným selháním dodavatelů, kteří vůči spotřebitelům nedodrží své smluvní závazky. Současný právní rámec Evropské unie je nastavený tak, že energetičtí regulátoři napříč Evropou nejsou v pozici, kdy by mohli dohlížet na řízení rizika a obchodní strategie dodavatelů, a i v případech, kdy by nesrovnalosti odhalili, nemají prakticky žádné možnosti, jak zasáhnout. Současná zkušenost přitom jasně odráží potřebu nástrojů, které potlačí rizika opakování takových situací, které zcela zásadně podrývají důvěru spotřebitelů v energetický trh.