„Češi se podílí na mýtném 57 procenty, s výrazným odstupem a 12 procenty obsazují druhou příčku slovenští sousedé,“ říká David Čermák generální ředitel ŘSD, které je provozovatelem elektronického mýtného systému v České republice. Mezi plátci mýta loni systém zaznamenal i vozidla ze zemí jako je Sýrie, Kuvaj, Tunisko, Irák nebo Irán. Ukazují to souhrnné statistiky roku 2012.

Mezi zpoplatněnými silnicemi vyniká už od samého začátku dálnice D1, na které stát vybere takřka 36 procent veškerého mýta. Na opačném pólu je pak krátký úsek silnice 1. třídy I/46, na kterou připadlo jen zanedbatelných 0,01 procenta. „Horší“ umístění některých komunikací způsobuje většinou krátká délka zpoplatněných úseků. Na druhou stranu nejvytíženější dálnice kopírují hlavní tranzitní trasy zemí – D1 jako sběrnice ze všech směrů, D5 a D8 coby trasy ze západní Evropy, D11 jako komunikace z Polska a D2 jako spojnice na Slovensko a Balkán.

Češi sice v platbách mýtného dominují, ale jejich podíl klesá každoročně přibližně o procento. Slovenský „příspěvek“ zůstává v čase přibližně stejný. Třetí jsou dlouhodobě polské kamiony, když v Česku platí desetinu mýta. Následují Maďaři a Rumuni s přibližně pětiprocentním podílem.

Zajímavé jsou trendy. Zatímco tuzemských plátců ubývá stejně jako Němců nebo Maďarů, rostou počty tranzitujících kamionů z Polska, Rumunska a Bulharska. Důvodem je pravděpodobně levnější pracovní síla a provozní náklady, proto si kamiony z východních zemí najímají západoevropské firmy na přepravu zboží v průběhu pracovního týdne. To potvrzují například i statistiky z nové části jižní části Pražského okruhu. „Začátkem týdne zaznamenáváme na okruhu mohutné přesuny kamionů směrem na Německo, na konci týdne přesně stejné dopravní objemy směřují obráceně,“ říká Karel Feix, ředitel společnosti Kapsch, která mýtné smluvně provozuje. Další možný důvod tohoto trendu nabízí Martin Felix, mluvčí sdružení autodopravců ČESMAD BOHEMIA: „Země jako je Německo nebo Česko rychleji obnovují vozový park, dopravci nakupují kamiony s emisní třídou Euro 5, přesouvají se tak do nižších mýtných tarifů a platí tak méně peněz na mýtném,“ vysvětlil dříve Martin Felix.

O projektu MYTO CZ:

Český mýtný systém vybírá od těžkých nákladních automobilů kilometrové poplatky za použití dálnic, rychlostních silnic a vybraných úseků silnic I. třídy již přes čtyři roky. Při jeho spuštění 1. ledna na takřka tisícovce kilometrů zpoplatňoval vozidla s hmotností vyšší než 12 tun. Od roku 2010 se mýtná povinnost rozšířila na všechny automobily s hmotností nad 3,5 tuny a zpoplatněno je aktuálně více než 1300 kilometrů komunikací. Od září 2011 je v mýtném systému vyčleněna samostatná kategorie pro autobusy, na něž se budou vztahovat nejnižší kilometrové tarify. V mýtném je zaregistrováno přes 610 tisíc aktivních uživatelů. V roce 2007 mýtné předepsalo 5,56 mld. korun, v roce 2008 přes 6,14 mld. Kč, o rok později 5,54 miliard a loni 6,57 miliard Kč. Poslední rok přinesl 8,13 mld. korun, za pět let pak dohromady dohromady 34 miliard korun. Provozovatelem mýtného systému je Ředitelství silnic a dálnic ČR, na dodržování mýtné povinnosti dohlíží celníci GŘC, technický provoz systému pro stát smluvně zajišťuje firma Kapsch. Společnost Logica provádí nezávislý audit účinnosti výběru mýta, který aktuálně činí 99,5 %.