„Stojíme před řadou společných problémů, které se dotýkají a dotknou střední Evropy. Stěžejní je aktuálně otázka budoucnosti těžebního průmyslu a na něj navázaných odvětví, ale i rozvoj nových moderních směrů v průmyslu, které nebudou na uhlí závislé. Jedině společný postup na poli EU může být pro nás efektivní a přinést prospěch hornickým regionům,“ řekl na konferenci Jiří Cienciala, vládní zmocněnec a předseda představenstva Česko-polské obchodní komory.

V rámci konference podepsali zástupci Moravskoslezského kraje, Slezského vojvodství a Žilinského samosprávného kraje memorandum o spolupráci hornických regionů. Kraje chtějí společně postupovat při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, čistší energetiku a nové technologie. Platforma pro uhelné regiony vznikla koncem loňského roku při Evropské komisi. Má pomoci evropským regionům k hladkému průběhu transformace v souvislosti s postupným ukončením těžby uhlí a je tak velkou příležitostí získat v následujících letech nemalé peníze pro vybrané kraje.

„Naší ambicí není jen adaptace na nové trendy, ale aktivní příhraniční spolupráce při postupném snižování těžby uhlí bez nežádoucích dopadů na místní obyvatele a ekonomiku. Chceme spolupracovat na projektech, které podpoří vznik čistých technologií, zlepší kvalitu ovzduší, nabídnou řešení emisí v teplárenství, v dopravě a dalších oblastech či pomohou řešit sociální otázky související s restrukturalizací ekonomiky regionů,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Podle společného memoranda budou důležité konkrétní aktivity a projekty k posilování procesu transformace regionů, které by měly mimo jiné také přispět k dalšímu zlepšování ovzduší a zvyšování energetické účinnosti, ale i k rozvoji pokročilých a čistých uhelných technologií nebo většímu využívání obnovitelných zdrojů a potenciálů důlních areálů. V Moravskoslezském kraji už vzniká první soubor námětů a projektů pod patronací kraje, vládního zmocněnce a Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Zástupci kraje dnes také potvrdili, že iniciovali zpracování dopadové studie evropského zimního energetického balíčku na region, aby pak mohlo mít nasměrování podpory konkrétní obsahový i finanční rámec.

Česká republika bude od roku 2021 dostávat méně peněz z fondů EU, které jsou určeny pro chudší země a regiony. Moravskoslezský kraj a další hornické regiony by ale mohly dostávat více peněz než v současném rozpočtovém období. Na uhelné regiony v transformaci chce totiž EU zaměřit speciální pozornost. V Bruselu se hovoří o částce až 40 miliard korun, přičemž v první fázi se počítá s tím, že země využijí na první projekty nevyčerpané evropské peníze ze současného programovacího období. V září by měla proběhnout návštěva expertů z Evropské komise přímo v uhelných krajích v ČR.

Dalším tématem konference byla problematika trhu práce. Potvrdilo se, že nedostatek techniků i dalších profesí trápí nejen ČR. Za hlavní příčinu firmy považují vzdělávací systém, který nedokáže pružně reagovat na potřeby trhu práce. V Česku i Polsku proto vznikají různé projekty i subjekty, které mají pomoci koordinovat, mapovat a předvídat nabídku a poptávku na trhu práce.

Setkání pořádala Česko-polská obchodní komora ve spolupráci s Generálním konzulátem Polské republiky v Ostravě a dalšími institucemi a partnery z Polské, České a Slovenské republiky. Program začal ve Vítkovickém Gongu a v odpoledních hodinách pokračoval v zahradách Generálního konzulátu PR v Ostravě, kde měli zástupci firem a regionů prostor jak ke kooperačním jednáním firem, tak i k neformálním diskusím, při kterých se každoročně zrodí řada nových osobních a obchodních kontaktů.

Česko-polská obchodní komora je nejen organizátorem tradičních setkání firem, ale především pomáhá firmám s prezentací a propagací za hranicemi, zprostředkovává jednání mezi firmami, pomáhá zakládat firmy, vyhledávat obchodní partnery, vhodné prostory i zaměstnance, organizuje mise a společné účasti na mezinárodních veletrzích, zajišťuje odborné konzultace, poradenský servis, překlady a tlumočení nebo analýzy a průzkumy trhu.