Program konference se zaměřil na předání poznatků českých a zahraničních odborníků v oblasti restorativní justice a reflexi vývoje trestní justice v regionu Visegrádské skupiny z pohledu uplatňování restorativních prvků v praxi. Konference se konala pod záštitou Ministerstva spravedlnosti ČR.

Přítomné hosty společně s představiteli Anglo-americké univerzity, Ministerstva spravedlnosti ČR, Konfederace evropských probačních služeb (CEP), Evropského fóra pro restorativní justici (EFRJ) přivítala ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková. „Těší mne, že se na dnešní konferenci sešlo více jak 60 osobností, kteří jsou tématem restorativní justice nejen osloveni, ale také jsou ochotni pro její rozvoj mnohé učinit a mnohé již učinili. My na poli restorativní justice nevedeme obrazně ani fakticky boj, ale spíše silou našeho přesvědčení a mírovými prostředky usilujeme o větší porozumění tomu, co je příčinou trestného činu, jaké dopady má tento čin na její přímé a nepřímé účastníky, a jak lze dosáhnout nápravy vztahů, jež byly trestným činem narušeny.“ V úvodním panelu zazněl rovněž video pozdrav „otce restorativní justice“ profesora Howarda Zehra.

Celodenní program byl rozdělen do dvou částí. V průběhu dopoledního plenárního jednání promluvili odborníci ze zemí severní a západní Evropy (Švédsko, Norsko, Belgie, Holandsko) a ze zemí V4 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Odpoledne proběhly tři bloky workshopů, které se zaměřily na následující témata: mediace ve vězení, význam mezioborové spolupráce v kontextu zajištění pomoci a podpory obětem trestných činů v Česku, rodinné skupinové konference z pohledu české praxe a sdílení české zkušenosti, restorativní justice ve vzdělávání a její aplikace v praxi v rámci Anglo-americké vysoké školy, účinnost restorativní justice pohledem kriminologického výzkumu, atd. Dále byly představeny projekty Restorative Justice: Strategies for Change, Yellow Ribbon Run, program Vnímám i tebe projektu Křehká šance II. Na závěr proběhl křest knihy Petry Masopust Šachové Restorativní přístupy při řešení trestné činnosti a koncert kuřimské kapely WSEDĚ složené z odsouzených.

Takzvané alternativní řešení sporů není z pohledu historie žádnou novinkou. V zemích severní Evropy byly spory řešeny prostřednictvím tzv. komisí smíření a pravdy, na našem území ve středověku prostřednictvím tzv. smírčích křížů či kamenů, které lze chápat jako formu odčinění za spáchaný zločin a připomínku místa, kde se trestný čin udál. Už v té době byl trestný čin vnímán jako skutek, který zasáhl nejen oběť a její rodinu, ale také celou komunitu. V novodobé historii je restorativní justice pojímána jako koncept, který klade důraz na trestným činem zasažené mezilidské vztahy, snaží se o zohlednění zájmů a potřeb obětí, stejně tak potřeb komunity i širší společnosti, akcentuje osobní odpovědnost pachatele za nápravu a splnění závazků a povinností, které mu jsou ukládány. Koncept restorativní justice se začal v zemích V4 systematicky rozvíjet až po roce 1989, tedy později ve srovnání se zeměmi západní a severní Evropy.

V současné době jednotlivé evropské země aplikují restorativní programy v různých stádiích trestního řízení, rozdíly najdeme i v typech programů, mezi něž nejčastěji řadíme mediace, rodinné skupinové konference či tzv. peace making circles. Například ve Švédsku je mediace uzákoněna a realizována pouze v případech, kdy trestný čin spáchal mladistvý do 21 let, nicméně i přes vynaložené úsilí švédské vlády je mediace využívána v malém procentu případů; v Maďarsku jsou mediace uzákoněny od roku 2007, nelze je realizovat v případech závažných trestných činů, nicméně i tak je mediace úspěšně realizována v téměř 6 tisících případech ročně; v Belgii je naproti tomu možné realizovat mediaci v jakékoli fázi trestního řízení a ve všech případech, závažné trestné činy nevyjímaje.

Prozatím neexistuje jednotná evropská legislativa, která by zavazovala členské země EU k implementaci restorativních programů do systémů trestní justice. V roce 2018 vydala Rada Evropy Doporučení CM/Rec(2018)8 o restorativní justici ve věcech trestních, které se stalo jedním z hlavních podnětů pro realizaci evropského projektu s názvem Restorative Justice: Strategies for Change, který vznikl v roce 2019 jako společná platforma Evropského fóra pro restorativní justici a 9 evropských států, včetně České republiky. Cílem projektu je v následujících 5 letech podpořit rozvoj restorativní justice na úrovni jednotlivých států a vzájemně sdílet zkušenosti při společných setkáních.

Jedním z hlavních nositelů myšlenek restorativní justice v Česku je Probační a mediační služba, která vznikla zákonem č. 257/2000 Sb. Podobu a pojetí zákona výrazně ovlivnily ideje, zkušenosti a praxe programů restorativní justice především ze zahraničí. V rámci své činnosti PMS realizuje mediace ve věcech trestních, a to jak u mládeže, tak u dospělých, a rodinné skupinové konference. Projektová činnost zahrnuje programy, které se zaměřují na rozvoj restorativní praxe v rámci českých věznic (Rozvoj restorativní praxe projektu Křehká šance II), či rozvíjí specializovaný program pro odsouzené zaměřený na zvýšení jejich odpovědnosti za spáchaný trestný čin (Vnímám i tebe projektu Křehká šance II). Vedle probačních činností (dohledy, trest obecně prospěšných prací, trest domácího vězení atd) se PMS věnuje rovněž poradenství pro oběti trestných činů, které poskytuje v rámci středisek a specializovaných poraden zřízených projektem Proč zrovná já? II.