Vyrovnané pozice dvou největších vládních stran a relativní klid na domácí politické scéně, který zatím nenese známky žádné zásadní eskalace voličských nálad, však může být klidem před bouří.

Skutečnost, že voliči se po řadě volebních roků od října loňského roku až do podzimu roku 2016 nacházejí v nevolebním období, a určitá politická stabilita vládní koalice, jsou faktory, které se bezpochyby zásadně podílí na relativní stálosti voličských nálad. Při dlouhodobém sledování volebních preferencí tak můžeme pozorovat pouze určitou konsolidaci pravicových voličů, kteří dávají opět naději ODS, vyrovnání voličských preferencí u hnutí ANO a ČSSD a pohyb voličského zájmu u nově vzniklé strany SPD a hnutím Úsvit (nově Úsvit-NK).

Nicméně jak postupné rozjíždění předvolebních kampaní v rámci krajských voleb, které se budou konat na podzim příštího roku, tak zejména aktuální dění kolem uprchlíků, ale i domácí kauzy jako např. situace kolem České pošty či zavedení elektronické evidence tržeb (EET), situace na Pražském magistrátu, projednávání státního rozpočtu, či případné mediální kauzy tykající se předních politiků, mohou být spouštěčem pro změnu voličských nálad.

Aktuálně nejsilnějším emocionálním motivem z pohledu voličů může být téma uprchlické krize spojené s tématem Evropské unie, na níž již řada předních politiků reaguje a která se postupně vyvíjí a vyvolává velice rozjitřené nálady a reakce jak v rámci celé společnosti tak u politiků, umělců a novinářů.

Skutečnost, že právě téma „uprchlíků“, rozhodně je a bude tématem, které může významně měnit voličské nálady a postoje naznačuje např. i spojení Úsvitu s Konvičkovým Blokem proti islámu. Strana tak nově nese název Úsvit-NK (Úsvit - Národní koalice). Aktuálně pak Úsvit-NK získal podporu 1,2% voličů a dřívější předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura, který založil stranu SPD (Svoboda a přímá demokracie) získal aktuálně podporou dvou procent voličů. Oba tyto politické subjekty, které mají své zástupce v Poslanecké sněmovně, sází právě na téma ilegálních imigrantů.