Druhá ČSSD, která by aktuálně získala podporu 21,2% voličů, ve srovnání s červnovým šetřením společnosti SANEP naopak posílila, a to o tři procentní body.

Po řadě kauz, kterým čelí jak vládní ČSSD, tak šéf hnutí ANO Andrej Babiš se ukazuje, že souboj dvou vládních stran a zároveň největších politických rivalů aktuálně ubírá voliče hnutí ANO a naopak posiluje důvěru voličského elektorátu ČSSD. Celkově však lze říci, že síly dvou nejsilnějších politických stran se srovnávají. I přestože mají sociální demokraté na své straně z pohledu voličů řadu přešlapů, premiér Bohuslav Sobotka je ve svých reakcích na konkrétní kauzy a události ve vládě konzistentní a velmi diplomatický. Oproti tomu předseda hnutí ANO a ministr financí je ve svých reakcích na klíčové události v řadě případů velmi emotivní a např. vyhrožování odchodem z vlády v souvislosti s policejní reformou, která vyústila ve velmi vážnou vládní roztržku, následně vyzněla do prázdna. Chování a vystupování Andreje Babiše v posledních měsících tak může řada voličů zařazovat šéfa hnutí ANO a ministra financí do zástupu řady nedůvěryhodných politiků.

Z pohledu voličů rovněž může být více méně konstruktivní a uvážený premiér Bohuslav Sobotka při konfrontacích z mnohdy emotivním vicepremiérem Andrejem Babišem vnímaný jako vítěz a jako silnější politický partner, ale i politický soupeř. Navíc ČSSD na rozdíl od hnutí ANO disponuje řadou velmi silných a zkušených politiků, mezi něž lze zařadit např. ministra vnitra Milana Chovance, ale i hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška a řadu dalších, kteří velmi zdatně reagují na řadu ataků ze strany Andreje Babiše. Jakkoli tedy můžeme aktuální vládní hašteření vnímat jako součást předvolební kampaně pro nadcházející krajské volby, ztráta důvěry v Andreje Babiše a právě absence zkušených politiků a výrazných osobností může být pro hnutí ANO závažným hadicapem, který může posílit řada zkrachovaných krajských koalic pod vedením právě hnutí ANO. Nicméně vše zatím poukazuje na to, že do krajských voleb půjdou sociální demokraté a hnutí ANO s vyrovnanou voličskou podporou, které paradoxně napomohly právě kauzy obou nejsilnějších vládních stran.

Třetí nejsilnější stranou je v i v červenci KSČM, která se i přes ztrátu šest desetin procentního bodu oproti předchozímu měsíci těší přízni 13,6% voličů. 

Čtvrtou nejsilnější stranou by se v červenci stala s podporou 11,1% voličů ODS.

KDU-ČSL se aktuálně těší přízni 6,3% voličů, což je o dvě desetiny procentního bodu více, než ukázal průzkum společnosti SANEP v minulém měsíci.  

Poslední stranou, která by v červenci překročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do dolní Sněmovny Parlamentu ČR, by byla TOP 09 s podporou 6% voličů. TOP 09 by si tak oproti červnu pohoršila o pět desetiny procentního bodu.

Jiná politická strana či hnutí by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici.

Těsně pod pětiprocentní hranicí by v červenci skončila se ziskem 4,9% hlasů strana Tomio Okamury SPD, která aktuálně těží zejména z problémů svého největšího konkurenta kterým je strana Úsvit-NK, ale i z dlouhodobého postoje k otázkám uprchlické problematiky. Strana Tomio Okamury rovněž sbírá i protestní hlasy voličů, kteří jsou v otázkách právě uprchlické problematiky a postojů ve vztahu k EU nespokojeni s postojem vládní ČSSD.

Pětiprocentní hranici atakují i Svobodní s aktuálním ziskem 4,6% voličů, kteří představují u alternativu pro pravicově smýšlející voliče, kteří sdílejí zejména euroskeptické politické postoje vůči EU.

Piráti se aktuálně těší přízni 4% voličů a ve srovnání s červnem posílili o dvě desetiny procentního bodu.

Strana Úsvit-NK aktuálně získala podporu 1,4% hlasů, což představuje ve srovnání s minulým měsícem pokles o sedm desetin procentního bodu a pokračuje tak setrvalý pokles voličského zájmu.

Starostové a nezávislí se pak aktuálně těší podpoře a 0,4% voličských hlasů.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici. 

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z červencového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 53,8% rozhodnutých voličů a také údajů posledních sněmovních voleb.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 7. – 12. července 2016 na vybrané skupině 2.129 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 15.745 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný hypotetický volební model vychází pouze z hlasů 53,8% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.