Ztráta jedné desetiny procentního bodu u hnutí ANO v porovnání s prosincem minulého roku a posilující ČSSD může naznačovat konec vzestupného trendu hnutí ANO, které v posledních měsících minulého roku profitovalo zejména na proti uprchlické rétorice. Z pohledu na celkové hodnoty uvedených politických stran a hnutí však naznačuje, že se mezi prosincem a počátkem ledna na domácí politické scéně nekonaly žádné zásadní události, které by vedly z pohledu voličů k výrazným  preferenčním změnám. To se však může již v únoru zásadně změnit, a to např. i ve vztahu ke kauzám čelních představitelů obou stran.

Do určité míry však lze nadále pozorovat trvalý vliv tématu spojeného s uprchlickou krizí, který přetrvává a lze předpokládat, že společně s dalšími událostmi s tímto tématem spojenými bude i v tomto roce opět výrazným voličským emocionálním motivem.

I počátkem ledna přetrvává stabilní voličská přízeň KSČM, která se aktuálně těší přízni 13,5% voličů.

Mírný nárůst ve srovnání s prosincem minulého roku zaznamenala TOP 09, kterou by aktuálně volilo 6,5% voličů. Voličský elektorát TOP 09 prochází zásadní proměnu, která je dána jak odchodem Karla Schwarzenberga z čela strany, tak i výraznou pro uprchlickou rétorikou obou nejvýraznějších osobností TOP 09.   

Oproti tomu znovuoživením prochází ODS, která si oproti prosinci minulého roku polepšila o jednu desetinu procentního bodu a aktuálně se těší přízni 10,1% voličů.

Poslední stranou, která by v lednu zasedla do poslaneckých lavic, je KDU-ČSL s aktuálním ziskem 6,4% voličských hlasů.

Jiná politická strana či hnutí by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici.

Do volebních preferencí se aktuálně rovněž promítá i posilování podpory prezidenta Miloše Zemana, za čímž stojí opět postoje hlavy státu k uprchlické krizi a hájení národních zájmů, s nimiž se ztotožňuje většinová část domácí populace. Je tak dnes již nepochybně jasné, že tyto faktory jsou hnacím motorem voličských emocí a do budoucna mohou přinést na domácí politické scéně zásadní změny.

Ke čtyřprocentní hranici se s aktuálním ziskem 3,9% hlasů přiblížil Úsvit-NK. Nad  tříprocentní hranicí se pak s aktuálním ziskem 3,5% drží SPD Tomia Okamury. Obě tyto strany si  ve srovnání s prosincem minulého roku polepšili o jednu desetinu procentního bod. A rovněž o jednu desetinu procentního bodu si oproti prosinci minulého roku polepšili Svobodní, kteří se s aktuálním ziskem 3,4% hlasů rovněž udržují nad tříprocentní hranicí. Nad tříprocentní hranicí se pak rovněž drží Piráti se ziskem 3,1% hlasů. 

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici. 

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z lednového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 54,3% rozhodnutých voličů a také údajů posledních sněmovních voleb.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 1. – 5. leden 2016 na vybrané skupině 2.318 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-70 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 15.274 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný hypotetický volební model vychází pouze z hlasů 54,3% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.