Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. až 13. května 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1292 respondentů.

Již od počátku 90. let sleduje STEM názor veřejnosti na řešení nezaměstnanosti ze strany státu prostřednictvím sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti. Dlouhodobě se většina české veřejnosti přiklání k názoru, že naše vláda by měla poskytovat dávky na takové úrovni, která by nezaměstnané dostatečně motivovala hledat si práci, nikoliv poskytovat tak vysoké dávky, aby se příliš nesnížila životní úroveň nezaměstnaných.

„Čemu by podle Vás měla vláda dát v řešení nezaměstnanosti přednost?“ (%)

Pramen: STEM, Ekonomická očekávání 1991-92, Trendy 1993-2016

Jsou ale podle názoru občanů aktuálně podpory a dávky pro nezaměstnané dostatečně motivující pro hledání zaměstnání? Podle tříčtvrtinové většiny dotázaných (73 %) současná výše podpor a dávek takovou motivaci nepředstavuje. Většina lidí (69 %) se dále domnívá, že by stát podporu v nezaměstnanosti zvyšovat neměl.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Z časové řady STEM vyplývá, že v letech 2004 až 2007 byl podíl lidí považujících dávky pro nezaměstnané za motivující zhruba na úrovni jedné čtvrtiny populace. V roce 2008 (kdy politiku řešení problému nezaměstnanosti určovala vláda Mirka Topolánka) se tento podíl poněkud zvýšil, na dvě pětiny. Na této úrovni se s jistými výkyvy pohyboval i v letech následujících. Od roku 2013 se však podíl názoru, že aktuální podpora a dávky dostatečně motivují nezaměstnané hledat si práci, snižuje a v současné době je na stejné úrovni jako zhruba před deseti lety.

„Motivuje podle Vás stávající úroveň podpor a sociálních dávek nezaměstnané,
aby si hledali zaměstnání?“ (součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2004-2016

Míra souhlasu veřejnosti se zvýšením podpory v nezaměstnanosti byla v období od roku 2008 poměrně stabilní, podíl lidí, kteří by podporu zvýšili, se pohyboval těsně pod čtyřicetiprocentní hranicí. Aktuální data STEM ovšem ukazují významnější snížení podílu lidí požadujících zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Tento vývoj je tedy ve shodě s ostatními zjištěními STEM, která odrážejí vývoj na trhu zaměstnanosti a ukazují, že veřejnost méně palčivě vnímá problém nezaměstnanosti.

„Měl by stát zvýšit podporu v nezaměstnanosti?“
(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1999-2016

Názory, že podpora v nezaměstnanosti není dostatečně motivující a že by stát neměl zvyšovat podporu v nezaměstnanosti, častěji zastávají lidé starší, dále osoby s vysokoškolským vzděláním a odborní pracovníci.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů (674 zaměstnanců)

Mezi lidmi, kteří se silně obávají nezaměstnanosti, je významně vyšší podíl těch, kteří by uvítali, aby stát zvýšil podporu v nezaměstnanosti. Oproti minulosti však ani mezi těmito lidmi nemá tento názor většinový podíl.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů