Rada vlády: Návrh rozpočtu na vědu na rok 2021 má ambici překročit hranici 40 miliard

27.07.2020 15:06 | Zprávy

V pátek 24. července proběhlo ve Strakově akademii mimořádné zasedání Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Hlavním tématem jednání byl Návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2021 se střednědobým výhledem na léta 2022–2023 a dlouhodobým výhledem až do roku 2027.

Rada vlády: Návrh rozpočtu na vědu na rok 2021 má ambici překročit hranici 40 miliard
Foto: Hans Štembera
Popisek: Strakova akademie, sídlo vlády ČR

V době, kdy došlo v důsledku pandemického stavu k posunu harmonogramu tvorby rozpočtu a kdy byl před několika dny potvrzen státní rozpočet na rok letošní, vláda nyní začíná aktivně dojednávat rozpočet na rok 2021. RVVI schválila pro jednání vlády výchozí Návrh výdajů na vědu a výzkum s výhledy do roku 2023 v celkových objemech výdajů takto:

  • pro r. 2021 celkem 38,2 mld. Kč,
  • pro r. 2022 celkem 39,5 mld. Kč,
  • pro r. 2023 celkem 39,5 mld. Kč.

Tj. stávající návrh rozpočtu na rok 2021 je o 1,96 mld. Kč vyšší než rozpočet roku 2020 a navíc o 743 mil. Kč vyšší než schválený střednědobý výhled na rok 2021, který činil 37,5 mld. Kč. Výdaje navrhovaného střednědobého výhledu na rok 2022 jsou vyšší o 1,49 mld. Kč než vládou schválený střednědobý výhled na rok 2022, a výše navrhovaného střednědobého výhledu na rok 2023 je o 47 mil. Kč vyšší než navrhovaná výše výdajů na rok 2022.

Oproti předchozímu návrhu z dubna letošního roku došlo současně k  navýšení celkových výdajů Ministerstva práce a sociálních věcí v letech 2021–2023 o 11,1 mil. Kč ročně. Tyto prostředky jsou určeny na nové výzkumné potřeby, které vyvstaly s ohledem na koronavirovou krizi. Návrh rozpočtu nyní směřuje do zkráceného mezirezortního připomínkového řízení.

Rada vlády, v jejímž čele stojí premiér Andrej Babiš, zároveň pověřila svého místopředsedu a vicepremiéra Karla Havlíčka vyjednáváním o dalším mimořádném navýšení rozpočtu řádově až do výše 45 mld. Kč. Tyto prostředky by měly směřovat k financování výzkumných projektů zaměřených na problémy globálního charakteru, zejména v oblasti zdravotnictví, a to návazně na Opatření č. 27 schválené Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací 2021+.

„Až 3 miliardy korun z plánovaného dalšího navýšení by měly směřovat na oblast zdravotního výzkumu a zdravotní vědy, nejde přitom jen čistě o oblast spojenou s řešením problematiky COVID-19,“ sdělil vicepremiér a místopředseda RVVI Karel Havlíček.

„Současná představa je, že navýšené finanční prostředky budou z části směřovat na jeden až dva robustní, centralizované a multioborové projekty zaměřené na oblast zdravotnictví a biomedicíny s dobou řešení zpravidla 7 let, a z části na standardní projekty základního i aplikovaného výzkumu menšího rozsahu, jež budou financovány a řešeny v gesci relevantních poskytovatelů,“ doplnil první místopředseda RVVI Petr Dvořák.

„Při formulování těchto projektů – zaměřených na výzkum směřující k posílení odolnosti společnosti vůči aktuálním hrozbám, včetně těch, které se týkají lidského zdraví– musí být kladen důraz na jejich komplexnost a mezioborové souvislosti,"zakončil místopředseda RVVI Pavel Baran.

Distribuce takto významně posílených finančních zdrojů by měla být kontrolovaná přímo premiérem a RVVI. Z členů Rady vlády bude vytvořena skupina pro přípravu návrhu alokace navýšených prostředků do oblasti komplexní ochrany lidského zdraví. Ze zkušenosti s dopady krize vyvolané koronavirem SARS-CoV-2 je dle zástupců RVVI zřejmé, že pandemická situace přináší řadu komplexních celospolečenských dopadů, a to nejen pro lidské zdraví. Důležitou roli bude ve skupině zastávat prof. Roman Prymula, který je vládním zmocněncem pro danou oblast.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Jana Pastuchová byl položen dotaz

Jak podle vás zajistit práci seniorům?

Pravda je, že doba jde dopředu a lidé ve starším věku se mají problém ,,jít s dobou". Ale podle mě to bude problém i do budoucna, třeba pro dnešní 30. Za 30 let mohou řešit stejný problém jako senioři dnes, protože i když jsou třeba technologicky zdatnější než dnešní starší generace, tak za těch 30 ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hospodářská komora: Soutěž, která má podpořit zájem mladých o řemesla a technické obory

19:39 Hospodářská komora: Soutěž, která má podpořit zájem mladých o řemesla a technické obory

Za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka, ministra průmyslu a obchodu Lukáše…