Závěry jednání nadále reflektují několikaměsíční situaci ohrožení koronavirovou pandemií.

V prvém bodě jednání se Rada zabývala kontinuálním tématem Implementace Metodiky 2017+. Členové Rady byli informováni o průběhu hodnocení na národní úrovni ve třetím roce implementace, a dále schválili Výzvu k přihlašování vybraných výsledků ve čtvrtém roce – s důrazným apelem na výzkumné organizace, které by měly v rámci základního limitu přihlašovat do hodnocení takové typy výsledků, jež odpovídají jejich zaměření a misi.

„Výkladní skříní výzkumných organizací jsou jejich nejlepší výsledky. Na tom je založena jedna část nového hodnocení výzkumu, podobně jako je tomu například ve Velké Británii. Letošní kolo hodnocení poměrně malého vzorku nejlepších výsledků je důležité, protože je poprvé v náběhu nového způsobu hodnocení výzkumu otevřené jakýmkoliv výsledkům bez omezení. Výzkumné organizace tedy pečlivě vybírají to nejlepší, co vyzkoumaly nebo uplatnily v praxi, a současně hledají to, co nejlépe charakterizuje jejich zaměření. Je to těžký úkol a jde především o prestiž. Jedná se o další důležitý krok ke kultivaci našeho výzkumného prostředí,“ doplnil první místopředseda Rady Petr Dvořák.  

Rada započala neformální diskusi zejm. s představiteli vysokých škol o hodnocení aplikovaného výzkumu, jehož výstupy mají dopad do reálného života společnosti, v rezortech mj. zdravotnictví, průmyslu, zemědělství a ve veřejné správě. V červnu se pod vedením vicepremiéra Karla Havlíčka, který je místopředsedou Rady, bude k této věci konat neformální setkání členů Rady.

Rada taktéž vzala na vědomí jmenování prof. MUDr. Romana Prymuly, CSc., Ph.D. vládním zmocněncem pro vědu a výzkum a očekává vyjasnění kompetencí jednotlivých aktérů v oblasti zdravotnického výzkumu.

Pravidelným tématem zasedání je příprava návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI. Tento zákonný proces je v letošním roce zatížen důsledky dopadu epidemiologické situace a navazující mimořádné situace v oblasti ekonomiky a hospodaření státu. V souvislosti se schváleným posunem termínu přípravy návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 se Rada proto vrátí k projednávání návrhu rozpočtu pro oblast vědy a výzkumu na svém červnovém zasedání.

Rada schválila a nyní posílá do vlády významný koncepční dokument Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2021+, připravovaný několik let. Tento dokument byl projednán konsensuálně, včetně doplněného  opatření č. 27, které otevírá možnosti pro redefinici priorit orientovaného výzkumu směrem k podpoře oblastí, jež se stávají aktuální vzhledem k novým výzvám (společenským hrozbám) v globálním i národním rámci.

V dalším z klíčových bodů jednání Rada doporučila svému předsedovi na základě tajné volby dva kandidáty na nové členy Komise pro problematiku klimatu. Jsou jimi Ing. Daniel Beneš, MBA, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s., a RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., vedoucí odd. klimatické změny ČHMÚ a zástupce ČR v GEO a IPCC.

„Radim Tolasz je předním odborníkem v oblasti výzkumu klimatu a Radim Beneš je manažerem, který i osobně projevuje o problematiku klimatu už z povahy své práce dlouhodobý zájem. Ve volbě se tak optimálně setkaly dva póly přístupu; jedním z návrhů komise činné od září 2019 bylo ostatně i doporučení k jejímu doplnění o další členy z oblasti klimatologie, ekonomie nebo průmyslu a energetiky,“ sdělil k výsledkům hlasování místopředseda Rady Pavel Baran.

Předseda vlády jmenoval k 30. dubnu členem poradního orgánu Rady, tzv. Mezinárodní rady, prof. Ajaya Kumara Sooda, předního indického fyzika a vědce v oboru nanotechnologií. Profesor Sood působí na Indian Institute of Science (IISc) a Jawaharlal Nehru Centre for Advanced Scientific Research v Bangalore.