Výrazně jsme se zaměřili na osvětu, uspořádali jsme 65 konferencí, seminářů a workshopů, kterých se zúčastnilo téměř 1700 zejména pracovníků státní správy. S cílem zvyšovat povědomí lidí o jejich právech v konkrétních situacích a pomáhat úřadům, aby postupovaly správně a nechybovaly, jsme vydali tematické publikace k problematice dávek pomoci v hmotné nouzi, sociálně-právní ochrany dětí a ochraně práv občanů EU a také řadu osvětových materiálů (např. k problematice místních poplatků, stavebních úprav hodnotných památkově nechráněných objektů, k sociální práci při řešení nepříznivé sociální situace, k řešení stížností na poskytovatele zdravotních služeb aj.).

Podařilo se dosáhnout úspěšného naplnění 6 předložených doporučení na změnu právních předpisů, z toho v jednom případě (zastupování dítěte pěstounem v řízení o dávkách pro osoby se zdravotním postižením) k realizaci doporučení došlo během necelého roku (prosadit změnu zákona přitom trvá průměrně 3,5 roku).

NA CO SI LIDÉ STĚŽOVALI

Obdrželi jsme celkem 8 191 podnětů, z toho 40 jich přišlo od dětí. Ačkoli jde o téměř totožné číslo jako v předchozím roce, proměnily se některé oblasti a témata stížností:

• V posledních třech letech zaznamenáváme setrvalý růst počtu podnětů v oblasti sociálního zabezpečení. Každý rok přibývá dalších více než 100 lidí, kteří s problémy v této oblasti hledají pomoc ombudsmana. V roce 2017 se meziroční nárůst tematicky týkal zejména příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením, nemocenského pojištění, sociálního zabezpečení s cizím prvkem a rovněž důchodů. U příspěvků na péči a dávek pro osoby se zdravotním postižením stoupavý trend pokračoval i v prvním čtvrtletí roku 2018.
• Ještě výrazněji vzrostl počet stížností týkajících se práce a zaměstnanosti (meziročně o 39 %), především v souvislosti s evidencí uchazečů o zaměstnání a podporou v nezaměstnanosti. V roce 2017 jsme se opakovaně zabývali postupem úřadů práce při rozhodování o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Apelovali jsme na úřady, aby skutečně srozumitelně poučovaly uchazeče o jejich právech a povinnostech, protože důsledky vyřazení jsou tvrdé.
• Zvýšil se i počet stížností na průtahy v soudních řízeních – ve většině případů se nám daří dosáhnout obnovení plynulosti soudního řízení.
• Výrazněji se naopak snížil počet stížností týkajících se správy pozemních komunikací a stížností, v nichž je namítána diskriminace.
• Navštívili jsme 22 zařízení, kde jsou lidé omezeni na svobodě. Šlo především o léčebny pro dlouhodobě nemocné, policejní cely a psychiatrické nemocnice (se zaměřením na výkon soudem nařízeného ochranného léčení).

DOPORUČENÍ KE ZMĚNĚ ZÁKONŮ

Kromě nových, aktuálně předložených doporučení adresovala ombudsmanka během svého funkčního období Poslanecké sněmovně zatím celkem 37 doporučení na změnu právních předpisů. Dosud se podařilo dosáhnout požadovaných změn v 16 případech, z toho 6 bylo realizováno právě v roce 2017:

• Ochrana soukromí zaměstnanců – usilovali jsme o novelizaci zákona o inspekci práce, kterou by byl do zákona vložen nový správní delikt a přestupek na úseku ochrany soukromí zaměstnanců.
• Rodičovský příspěvek – usilovali jsme o zrušení povinnosti souhlasu druhého rodiče a rozšíření možnosti volby způsobu čerpání dávky na další skupiny rodičů.
• Úprava výše soudního poplatku za podání antidiskriminační žaloby. Chtěli jsme odstranit procentuální podíl z výše požadované náhrady nemajetkové újmy a snížení poplatku na 1000 Kč.
• Přeřazování odsouzených – šlo o úpravu procesního postupu při přeřazování a zařazování odsouzených v rámci typu věznice, a to včetně opravného prostředku.
• Veřejné zdravotní pojištění osob, které podstupují ústavní ochranné léčení – usilovali jsme, aby i tito lidé byli zařazeni mezi ty, za něž platí pojistné stát (jako je tomu např. u osob ve vazbě nebo trestu odnětí svobody).
• Zastupování dítěte pěstounem v řízení o dávkách pro osoby se zdravotním postižením – usilovali jsme o to, aby pěstouni mohli za svěřené dítě vyřizovat a přijímat dávku pro osoby se zdravotním postižením.

Bohužel, dosud se nepodařilo prosadit některá doporučení směřující zejména k větší ochraně práv seniorů, např.:

• doporučení umožnit nezávislé prošetřování stížností na kvalitu sociálních služeb,
• doporučení umožnit stížnosti na zdravotní péči v zařízeních sociálních služeb.

NOVĚ PŘEDKLÁDANÁ DOPORUČENÍ KE ZMĚNĚ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

1. Osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí i pro bytové jednotky v rodinných domech
Koupíte-li si byt v bytovém domě, budete osvobozeni od nabývací daně (z nabytí nemovitosti). Koupíte-li si identický byt v rodinném domě, osvobozeni nebudete. Toto rozlišení postrádá smysl a jde o nedůvodné rozdílné zacházení. Doporučila jsem proto přijetí novely, která tyto rozdíly odstraní, a to i zpětně.

2. Povinný zápis do zvláštní matriky
Zrušení nutnosti dokládat pro nejrůznější úřední jednání doklady ze zvláštní matriky v Brně o událostech, k nimž došlo v zahraničí (rodné listy, úmrtní listy, oddací listy), neboť tato matrika nestíhá a zásadně se tak zdržuje např. vyřizování českého pasu pro české dítě narozené v cizině, vyřizování rodičovského příspěvku pro něj, apod. Řada států se spokojuje s originálními doklady a zvláštní matriku vůbec nemá.

3. Sterilizace jako podmínka úřední změny pohlaví trans lidí
Žijí mezi námi lidé, jejichž pohlavní identita (vnímání sebe sama jako muž/žena) se neshoduje s biologickým pohlavím, se kterým se narodili. Nejde o volbu či přání, tedy něco, co mohl člověk sám ovlivnit. Dle převládajícího názoru odborníků se základ pohlavní identity vytváří již v rámci nitroděložního vývoje. Někteří z trans lidí si přejí přizpůsobit své tělo pohlaví, které vnitřně prožívají. Někteří však tento sled chirurgických zákroků podstoupit nechtějí nebo nemohou. Například se obávají zdravotních rizik, která s sebou přináší náročný operativní zákrok, zejména ve spojení s vyšším věkem, nemocí či jinými životními těžkostmi. Úřední změna pohlaví však u nás bez operace není možná. Toto je v rozporu s názorem Evropského soudu pro lidská práva. Jedná se o problém relativně malé skupiny osob, ale tento nesoulad české právní úpravy s mezinárodními závazky je třeba řešit.

4. Řízení o úhradě některých zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění
O některých zdravotnických službách rozhoduje zdravotní pojišťovna (výjimečná léčba, lázně, doprovod dítěte,…). Přestože soudní judikatura jasně říká, že jde o správní řízení a má se postupovat podle správního řádu zaručujícího všechna procesní práva pacientů, praxe postupuje podle vnitřních metodik. Je proto třeba přijmout zákon, který uvážlivě upraví případné odchylky od správního řádu, a trvat ve zbytku na jeho plném užití.

5. Zásah do důstojnosti osob při poskytování sociálních služeb jako přestupek
Lidé v zařízeních sociálních služeb jsou ve zranitelném postavení a je třeba zajistit jejich ochranu. Doporučujeme zakotvení přestupku v sociálních službách postihujícího zásahy do soukromí, bezpečí a integrity osob. Dnes totiž nelze trestat a tím také odrazovat od zanedbání proleženin, nerespektování vůle klienta pobytové sociální služby, neřešení podvýživy apod., pokud nedosahuje intenzity spáchání některého trestného činu

PŘIPOMÍNKOVÁ ŘÍZENÍ

Poznatky z šetření využila ombudsmanka v rámci 108 připomínek k 18 návrhům zákonů a právních předpisů s cílem eliminovat možné problematické dopady právní úpravy na životy občanů a dopředu tak odstranit problémy dřív, než vzniknou. Polovina připomínek ombudsmanky byla buď zcela, nebo alespoň částečně akceptována a zohledněna.

Připomínkovali jsme např. zákon o sociálních službách, nelegislativní materiál k řešení systémové podjatosti stavebních úřadů, návrhy vyhlášek o požadavcích na minimální personální zajištění zdravotních služeb a minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení aj.

Podařilo se tak např. zajistit, aby do vyhlášky Ministerstva zdravotnictví o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení byla mezi základní prostory záchytných stanic zařazena i zvláštní místnost pro umístění agresivního pacienta odděleně od ostatních. Podle našich zjištění se umístěním agresivního pacienta do mnohalůžkové místnosti zvyšuje napětí i bezpečnostní rizika. Jestliže je pak pacient přikurtován a zůstává ve společné místnosti, je vzhledem k ostatním pacientům ve vysoce zranitelném postavení, protože mnohdy zde neprobíhá nepřetržitý dohled. S ohledem na bezpečnost pacienta, ostatních pacientů i personálu, jsme doporučovali zřídit v záchytných stanicích oddělenou místnost pro dočasné umístění pacientů.