Nejvíce jsou znevýhodněny kraje Středočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský, Pardubický a Plzeňský. Současný model rozděluje prostředky podle již dvacet let nezměněných údajů, byť za dobu jeho účinnosti došlo k výrazným demografickým změnám, které zákon o rozpočtovém určení daní vůbec neodráží. Takto nespravedlivé dělení daňových výnosů přitom nepochopitelně toleruje jak Ministerstvo financí ČR, tak Asociace krajů ČR.

„Nynější model financování krajů je neudržitelný. Kraje získávají prostředky z daňových výnosů podle dvacet let starých údajů, které dávno neplatí. Tyto parametry neodráží aktuální počet obyvatel ani počet kilometrů spravovaných silnic,“ uvádí předseda SMS ČR Stanislav Polčák.

Z analýzy relevantních kritérií pro dělení financí mezi kraji a státem vyplynulo, že nejvíce obyvatel za posledních dvacet přibylo Středočeskému, Jihomoravskému, Plzeňskému a Jihočeskému kraji. S ohledem na odpovědnost krajů za správu silnic 2. a 3. třídy analýza reflektuje počet kilometrů těchto komunikací v krajích. Nejhustší silniční síť vykazují kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Kraj Vysočina.

Žebříčku daňově nejdiskriminovanějších krajů dominuje Středočeský kraj, který by měl získávat oproti současnému stavu přibližně o 1,6 miliardy korun více. Druhým nejvíce bitým je Jihomoravský kraj, který dostává o 950 milionů méně. S větším odstupem následují kraje Moravskoslezský, Pardubický a Plzeňský (viz tabulka na konci dokumentu).

SMS ČR vyzdvihuje, že z provedené analýzy nelze konstatovat, které kraje ze současného modelu jejich nárokového financování nejvíce těží. „Stát by se měl s kraji rozdělit o výnos silniční daně a daně z minerálních olejů, jestliže jim svěřil správu větší části silniční sítě. Na současném modelu financování krajů proto fakticky prodělávají všechny kraje, některé však citelně více,“ podotýká Stanislav Polčák. „Plně podporujeme legitimní požadavky řady krajů na změnu jejich financování, zvýšení jejich podílu vůči státu a vyzýváme vládu, aby přestala blokovat otevření zákona o rozpočtovém určení daní v Parlamentu,“ uzavírá Stanislav Polčák s tím, že na tomto stanovisku ve prospěch všech krajů se v září shodl Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR a Národní síť místních akčních skupin.

Hlavní ukazatele analýzy SMS ČR

Metodické poznámky:

Analýza odráží demografický vývoj v jednotlivých krajích za relevantní období (2000 – 2019) a počty kilometrů silnic 2. a 3. třídy a přináší trojí metodu srovnání. První metoda hodnotí proměnu vzájemných poměrů mezi kraji při respektování výchozích parametrů z roku 2000. Druhá metoda naopak vychází ze zásady rovného příjmu krajů s relevancí k počtu obyvatel. Třetí metoda k této zásadě rovnosti připojuje i specifická kritéria s relevancí k rozloze krajů. Průnikem dvou základních metod analýzy vzniká výsledné srovnání daňově nejdiskriminovanějších krajů. Do analýzy nebyly zahrnuty příjmy Prahy jakožto kraje vzhledem ke specifickému způsobu jejího „krajského“ financování, stávající krajské příjmy však byly Praze plně zachovány. Při stanovení jednotlivých vah nově analyzovaných kritérií byly SMS ČR plně respektovány jejich vzájemné poměry dle návrhu krajů v novelách zákona o rozpočtovém určení daní (viz sněmovní tisky č. 753, 766, 774, SMS ČR deklaruje, že váha těchto kritérií může být předmětem diskusí, každopádně by měla být podrobena politické debatě a stanovena na delší časové období). Relevantní informace představují údaje ČSÚ za období 2000 až 2019 včetně, informace o rozpočtových příjmech MF ČR a finanční správy a také podkladové analýzy sněmovního tisku č. 753.

Stávající parametry dělení sdílených daní pro kraje podle zákona
(viz příloha č. 1 k zákonu č. 243/2000 Sb.):

Vývoj počtu obyvatel 2000 – 2019:

Metoda 1:
Změna dle % výměry krajů s ohledem na demografický vývoj 2000 – 2019
(výchozí váhy krajů z r. 2000 - politický konsensus 2000, Praze podíl nezměněn):

Metoda 2:
Rovný podíl krajů na 1 občana = 7.954 Kč / 1 obyv. (74,300)
(Praze podíl nezměněn, váhy krajů dle politického konsensu 2000 nebrány na zřetel):

Metoda 3:
Rovný podíl krajů na 1 občana (7.954 Kč/1 obyv.) a silniční síť
(Praze podíl nezměněn, váhy krajů dle politického konsensu 2000 nebrány na zřetel):

* Praha – specifické příjmy, má na starost silnice 2. a 3. třídy a také na rozdíl od krajů i místní komunikace

Výsledné srovnání nejvíce daňově diskriminovaných krajů (2019):

Sdružení místních samospráv ČR je nevládní apolitická organizace s celostátní působností, která sdružuje a hájí zájmy obcí a měst v ČR. Ze širokého spektra aktivit ve prospěch samospráv lze zmínit především prosazování spravedlivého dělení daňových výnosů mezi obce a města v ČR (rozpočtové určení daní). Agenda SMS ČR dnes zahrnuje připomínkování nejrůznějších legislativních návrhů, prezentaci a prosazování potřeb menších obcí a měst, hájení zájmů venkova a jeho obyvatel a spolupráci v boji proti korupci ve veřejné správě. SMS ČR je silným partnerem vlády, parlamentu i krajů v ČR. Sdružuje více než 2000 členů, převážně obcí a měst v ČR.

Společné prohlášení

Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Spolku pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) za podpory Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS)
o podpoře návrhu krajů na úpravu jejich finančních vztahů s Vládou ČR

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) za podpory Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS) přijímají toto

společné prohlášení
o své podpoře návrhům krajů a Hl. m. Prahy,

které podaly jakožto své zákonodárné iniciativy k řešení dlouhodobých palčivých otázek svých vztahů s Vládou ČR - posílení svých rozpočtových příjmů a rovněž kompetencí (úprava rozpočtového určení daní), tak aktuálních problémů, vyvstalých s pandemií koronaviru, tj. zejména požadavek na tzv. kompenzací pro kraje, jež jim na rozdíl od obcí nebyly Vládou ČR přiznány. Rovněž podporujeme zapojení krajů do čerpání evropské podpory, která bude směřována ČR v následujícím období (víceletý finanční rámec, modernizační fond, fond obnovy).

Obecní svazy touto společnou podporou oceňují postoje krajů jakožto vyšších územně samosprávných celků při opakovaných změnách financování obcí (měst), k nimž došlo v uplynulých letech, ale i v tlaku na poskytnutí kompenzačního příspěvku obcím v současné krizi, kdy pokládají za solidární podpořit kraje v této rozhodné chvíli. Vyzýváme Parlament ČR, aby tyto návrhy projednal a umožnil tak krajům vstoupit do nového volebního období s posílenými finančními rozpočty ve snaze rozpohybovat regionální ekonomiku a vyrovnat se se současnou krizí.

V Praze dne 16. září 2020

František Lukl
předseda SMO ČR

Stanislav Polčák
předseda SMS ČR

Veronika Vrecionová
předsedkyně SPOV ČR

Jiří Krist
předseda NS MAS

Uplatněné zákonodárné iniciativy krajů:
Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na změnu rozpočtového určení daní (ST: 753)
Návrh Zastupitelstva Pardubického kraje na změnu rozpočtového určení daní (ST: 766)
Návrh Zastupitelstva Zlínského kraje na změnu rozpočtového určení daní (ST: 774)
Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů (ST: 930)
Návrh Zastupitelstva Hl. m. Prahy na zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů (ST: 939)
Návrh Zastupitelstva Pardubického kraje na zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů (ST: 991)