Odborníci řešili, jak urychlit přípravu prioritních staveb. Jedinou cestou, jak překonat neschopnost státu realizovat páteřní dopravní infrastrukturu v dohledné době, je podle nich změna zákonů. Jejich současná podoba totiž způsobuje, že mnohé projekty nabírají zpoždění až deset let. Reálně tak hrozí nejen to, že Česká republika bude komplikovaně čerpat na tyto prioritní projekty evropské finance, ale také se ještě více prohloubí zaostalost dopravní infrastruktury oproti sousedním zemím. I to zaznělo na mezinárodní konferenci Střední Morava – křižovatka dopravních a ekonomických zájmů. Její devátý ročník tradičně hostily Luhačovice.

Pořadatelem akce se záštitou předsedů vlád České i Slovenské republiky, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, ministra dopravy ČR, ministra dopravy a výstavby SR, hejtmanů Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje a předsedů Trenčianského a Žilinského kraje je Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě. „Naší rolí je stále dokola opakovat, že proces přípravy strategických projektů v ČR je nenormální, zdlouhavý a de facto neřiditelný. Říkám, že opakování je matkou moudrosti a proto stále dokola pořádáme tato odborná setkání. Současný stav chceme všichni změnit, ale musíme to udělat, nikoliv o tom pouze řečnit. Strategické infrastrukturní projekty jsou v područí špatně nastavené legislativy, což ve svém důsledku nekontrolovatelně prodlužuje proces přípravy jednotlivých projektů,“ říká předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě, Libor Lukáš. „Je jasné, že budeme i nadále zvyšovat tlak na úpravu stavební legislativy. Jen tak lze dosáhnout zkrácení lhůt při přípravě staveb a stavebně-inženýrské procesy pak můžeme systematicky řídit,“ dodává.

Účastníci konference pozitivně hodnotili další připravovanou novelu zákona o Urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Současně podpořili urychlené řešení změny Stavebního zákona tak, aby alespoň v základních parametrech řešil zásadní nedostatky, které neumožňují urychlení přípravy staveb. Existující problémy v zákonech totiž ve svém důsledku zásadně narušují plynulou přípravu a realizaci nosných staveb dopravní infrastruktury s dopady na jejich zpoždění i více než deset let. „Musíme mít takové zákony, které hájí především zájmy naprosté většiny občanů. Současný stav, kdy doslova „pár jednotlivců“, může svými vymyšlenými obstrukcemi mařit strategické projekty státu, není stavem normálním a je třeba jej co nejdříve změnit,“ podotýká Libor Lukáš.

Co zaznělo

Komplikovanost stavební legislativy je zásadním rizikem pro realizaci současného programu infrastrukturních projektů. Tak to vidí ředitel strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl a v souvislosti s přípravou tzv. rychlých spojení i generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda.

O úsilí ministerstva pro místní rozvoj legislativně napravit tento stav informovala náměstkyně ministra Marcela Pavlová a zrekapitulovala situaci v oblasti rekodifikace stavebního práva.

Fakt, že rozvinutá dopravní síť je významným předpokladem a důležitým ekonomickým stimulem uvedl prof. Michal Mejstřík i další účastníci. Právě dlouhodobě stabilní a odpovídající financování je toho podmínkou.

Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica zase poukázal na potřebu revize způsobu dlouhodobého financování rozvojových projektů po roce 2020.

Zástupci krajů zdůraznili potřebu systémového řešení při financování rozvoje silnic II. a III. třídy. Také zástupci Evropské komise a dalších evropských institucí poukázali na potřebu zaměřit se na nové způsoby financování výstavby dopravní infrastruktury po roce 2020, jako například využití projektu PPP či zdrojů EIB.

Bylo hovořeno i o konkrétních silničních a železničních projektech, potřebě kvalitního propojení se Slovenskem, zvláště pak projektu D49, dokončení dálnice D1 v okolí Přerova, nebo severojižní propojení Moravy dálnicí D55, dále o modernizaci trati Otrokovice-Vizovice a Vlárské dráhy (Slovácko), případně dalších významných staveb, jakožto významných stimulů pro rozvoj moravských a slovenských regionů.

Na základě diskutovaných témat v závěru konference její účastníci přijali tzv. LUHAČOVICKOU VÝZVU 2019.

Podrobnější informace o konferenci najdete na níže uvedených odkazech:
www.konference-morava.cz
www.infrastrukturamorava.cz

Závěry
IX. ročníku mezinárodní konference „Střední Morava - křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“

„LUHAČOVICKÁ VÝZVA 2019“

Účastníci mezinárodní konference „Střední Morava – křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“ se shodli na následujících závěrech:

• Komplikovanost legislativy pro investorskou přípravu staveb, neumožňuje plynule realizovat jednotlivé záměry, je překážkou rozvoje mobility a představuje zásadní riziko pro dokončení strategických investic v České republiky v reálném čase.
• Pro urychlení přípravy staveb neprodleně přijmout připravovanou novelu zákona 419/2009 „O urychlení výstavby dopravní infrastruktury“ se zavedením fikce souhlasu, či minimalizace počtu samostatných rozhodnutí. Zamezit obstrukční činnost mnohých ekologických spolků v enviromentální oblasti tak, aby celá problematika včetně zákona O Ochraně přírody a krajiny (zákon 114/1992), byla řešena v rámci EIA a aby nedocházelo nadále k napadání podkladových rozhodnutí a bylo dosaženo optimalizace přípravy stavby
• Je žádoucí novelizovat §149 zákona 500/2004 správní řád tak, aby bylo zamezeno jeho zneužívání v žádostech o prověření resp. potvrzení či změnu závazných stanovisek v odvolacích řízeních. Urychlit přípravu novely Stavebního zákona jako zásadního opatření k urychlení přípravy a realizace staveb
• Konkurenceschopné dopravní propojení, navazující na mezinárodní dopravní transevropskou síť „TEN T“ nemá Střední a Východní Morava na dostatečně kvalitní úrovni. Některé prioritní stavby jsou dlouhodobě blokovány obstrukčním přístupem ekologických aktivistů. Výčet prioritních dopravních investic je Přílohou Luhačovické výzvy 2019.
• Je potřebné provést revizi dlouhodobého způsobu financování dopravní infrastruktury, která za stávajících podmínek neumožní naplnit cíle Dopravní politiky ČR, tj. dobudování prioritní sítě do roku 2030. Strategické rozhodnutí o přenastavení způsobu financování infrastrukturních projektů v plánovacím období 2020+ by mělo podpořit rozpočtovou předvídatelnost, dlouhodobost, včetně využití soukromého kapitálu. Strategie financování silnic II a III třídy, nemůže stát pouze na zodpovědností krajů, ale musí být také součástí dopravní politiky ČR.

Konsensuálně přijato účastníky mezinárodní konference

V Luhačovicích 26. 9. 2019

Příloha

Účastníci mezinárodní konference „Střední Morava - křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“ považují za důležité dokončit přípravu a realizovat důležité infrastrukturní projekty v regionu Střední a Východní Moravy a slovenského Pováží:

• V oblasti silniční infrastruktury:
  - Dořešit obstrukční postup ekologických aktivistů, vydat stavební povolení a zahájit výstavbu dálnice D49 jako součást evropské sítě „core network“ stavbou 4901 v úseku Hulín – Fryšták a urychlit přípravu navazujících staveb 4902 v úseku Fryšták-Lípa pokračováním na Vizovice a dále na hranici ČR/SR Střelná a na slovenské straně připravit a realizovat navazující rychlostní silnici R6 Lazy pod Makytou - Púchov s napojením na D1 (Beluša/SR), a učinit tak zásadní posun v propojení střední a východní Moravy se sousedními regiony Slovenska.
  - Dořešit obstrukční činnost ekologických spolků a urychlit přípravu chybějícího moravského úseku D1 stavby 136 Říkovice – Přerov jako hlavní dopravní tepny spojující západ s východem republiky.
  - urychlit přípravu a výstavbu dálnice D55 v úseku Olomouc - Přerov a v úseku Otrokovice – Staré Město - Uherské Hradiště - Bzenec s prodloužením do Hodonína a Břeclavi a napojením na dálnici D2. V roce 2020 zahájit výstavbu úseků Babice-Staré Město a Staré Město-Moravský Písek. Dořešit technické řešení průchodu trasy D55 v lokalitě „Bzenecké Doubravy“ V návaznosti na D55 urychlit přípravu tzv. východní tangenty jako součást obchvatu města Olomouce.
  - v kontextu závěrů Studie proveditelnosti D55 připravovat rovněž i důležité silniční propojení – „Propojení silnice I/50 a I/55“ (u Uherského Hradiště - Kunovic),
  - pokračovat v přípravě a výstavbě silnice I/35 Valašské Meziříčí – Palačov (D48) a přípravě silnice I/57 obchvat Valašské Meziříčí s pokračováním na Vsetín,
  - Přijmout účinná opatření k významnému urychlení přípravy jednotlivých úseků D35, v úseku Hradec Králové - Mohelnice jako strategického kapacitního propojení ČR v západovýchodním směru.
  - urychlit přípravu a realizaci rychlostní silnice I/44 v úseku Mohelnice – Jeseník v rámci severojižního propojení Olomouckého kraje a její napojení na dálnici D35.
  - Urychleně dokončit výstavbu silnice E75. /11 spojující D48 na české straně, vedoucí přes Jablunkov do Žiliny. Jedná se především o úsek „Třanovice - Nebory“ na české straně a o úsek Česko – slovenská st. hranice – Brodno, na slovenské straně
• V oblasti železniční infrastruktury:
  - urychleně dokončit přípravu stavby a realizovat modernizaci trati č. 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice (včetně dopravního terminálu Zlín-město).
  - urychlit proces přípravy a realizaci modernizace a zdvoukolejnění trati Brno-Přerov a elektrizaci navazujícího propojení Kojetín – Kroměříž – Hulín, a tím připojení krajského města Zlín do koncepce Rychlých spojení na železnici.
  - urychlit proces přípravy a realizace modernizace a elektrizace trati Staré Město – Uherské Hradiště -Veselí nad Moravou/Kunovice-Uh. Brod- Luhačovice- Bojkovice-Brumov Bylnice.
  - urychlit proces přípravy a realizace modernizace 9. nákladního železničního koridoru v TEN-T v úseku Hranice na Moravě – Valašské Meziříčí - Vsetín – Horní Lideč s prioritní realizací železniční stanice Vsetín.
• V oblasti vodní dopravy:
  - pokračovat v přípravě výstavby plavební komory na řece Moravě – jez Bělov, čímž dojde k očekávanému prodloužení turistické trasy Baťova kanálu z Rohatce až do Kroměříže.
  - pokračovat v přípravě plavebního propojení rekreační oblasti „Pahrbek“ v Napajedlech s korytem řeky Moravy