Nejvyšší kontrolní úřad prověřil hospodaření Správy státních hmotných rezerv (SSHR) s majetkem a penězi státu v letech 2016 až 2021. Kontroloři se zaměřili například na stav nouzových zásob ropy a ropných produktů i státních hmotných rezerv základních potravin. Zabývali se také veřejnými zakázkami, nakládáním s majetkem či uzavíráním smluv. Z kontroly vyplynulo, že zásoby některých komodit byly pod požadovaným limitem, což by mohlo snížit připravenost České republiky na případné krize.

Česká republika má podle Evropské unie disponovat zásobami ropy a ropných produktů nejméně na úrovni 90 dnů tzv. průměrného denního čistého dovozu. Od dubna 2017 do června 2021 byly ale zásoby pod touto hranicí. Za to mohou ČR hrozit sankce ze strany EU. Od poloviny roku 2021 zásoby ropy a ropných produktů vzrostly nad požadovanou hranici 90 dnů, což bylo dáno jen zpomalením ekonomiky, jejich množství se reálně nezměnilo. Pokud se zásoby nedoplní, klesnou po oživení ekonomiky opět pod požadovanou úroveň.

„Nákup ropy jsme v minulých letech navrhovali několikrát. Bohužel, nikdy jsme nebyli vyslyšeni. A to ani během první vlny pandemie Covidu-19, kdy ceny ropy spadly na historické minimum, se nám nepodařilo získat souhlas vlády k jejímu dokoupení. A je pravdou, že díky poklesu ekonomiky zákonný limit 90 dnů plníme. Dnešní stav zásob je zhruba  93 dní průměrných denních čistých dovozů.  S růstem ekonomiky, se ale tento problém znovu v nějakém čase obnaží a bude potřeba hledat řešení,“ upřesnil předseda Správy státních rezerv Pavel Švagr.

V letech 2010 až 2017 SSHR skladovala motorovou naftu u soukromé firmy v Německu, která se dostala v roce 2014 do insolvence. Insolvenční správce zpochybnil vlastnické právo ČR k uskladněným zásobám. Přestože se naftu podařilo přemístit zpět do ČR, přetrvávaly v této věci v době kontroly soudní spory. Za přesun zásob zpět do ČR a celkové řešení tohoto problému SSHR dosud zaplatila už 124 milionů korun. Tyto výdaje budou dále narůstat.

„O uskladnění části nouzových zásob nafty v Německu rozhodlo v roce 2010 ještě bývalé vedení Správy a Česká republika za naftu, která se tam uskladnila také zaplatila. Bohužel, firma Viktoriagruppe na sebe vyhlásila insolvenci, insolvenční správce následně sklad v Kraillingu prodal a my jsme už jenom řešili řadu komplikací – např. chybějící množství nafty, nebo zda byla či nebyla naše nafta obměňovaná, nefunkční vlakovou vlečku apod. Po převozu nafty zpět do České republiky podal insolvenční správce žalobu na vydání této nafty a tak nyní běží poměrně komplikovaný soudní spor, kde se řeší především otázka německého věcného práva a důsledkem bohužel jsou vysoké soudní náklady. A to nejen pro Správu, ale i pro insolvenčního správce, který tyto peníze čerpá ze zbylé majetkové podstaty, tedy hlavně z příjmu z prodeje skladového areálu v Kraillingu. O to méně pak následně bohužel dostanou věřitelé.  V běhu jsou ale i další soudní spory, které vedou i jiné státní orgány a probíhá také i trestní řízení s bývalými manažery firmy Viktoriagruppe,“ doplnil předseda SSHR Pavel Švagr.

Kontroloři NKÚ se dále zaměřili na rezervy základních potravin. Zásoby pěti z devíti druhů základních potravin byly pod limitem stanoveným Ministerstvem zemědělství. SSHR zdůvodnila neplnění limitů u některých potravin především nezájmem trhu. NKÚ zjistil, že v letech 2016–2020 SSHR vyhlásila celkem 78 veřejných zakázek na pořízení a ochraňování potravin, z toho však přibližně 60 % zrušila, protože nebyly podány žádné nabídky. Kromě toho SSHR v roce 2020 připravila novelu zákona, která by umožnila pořizovat hmotné rezervy nejen výlučně do majetku státu, ale také formou rezervace u vlastníka. To by mohlo zvýšit zájem dodavatelů. Vláda ČR ale novelu do ukončení kontroly neprojednala.

„Zásoby potravin máme aktuálně zhruba na 1,3 dne fungování státu. Čím nižší je potravinová soběstačnost v naší republice, tím větší důraz bohužel budeme muset dávat na potravinovou bezpečnost. A bohužel na zajištění potřebujete dostatek peněz, ale posilování role hmotných rezerv nemělo patřičnou politickou podporu. Takže zvýšení potravinové bezpečnosti lze zajistit jen vyšší mírou financování hmotných rezerv a jejich nákupem v kombinaci s rezervačním systémem, kdy část potravinových zásob bude v majetku firem, ale v případě potřeby je stát přednostně nakoupí. Například Velká Británie má dohodu s výrobci, že v případě krize budou vyrábět přednostně pro stát a za to dostávají tzv. rezervační poplatek. Potraviny pak nemusí stát nikde skladovat ani obměňovat. A byla to právě Správa, která přišla např. s myšlenkou projektu živého stáda, které by mohlo nahradit např. skladování mraženého masa.  Zatímco mražené maso se musí ve skladech pravidelně obměňovat za čerstvé, u rezervovaného živého stáda je jeho obměna přirozená. Navíc, ani v případě krize by u dodávek masa nemělo dojít ke zpoždění. Bohužel rezervace je podmíněna změnou legislativy a tu se zatím nepodařilo prosadit,“ upřesnil předseda SSHR Pavel Švagr.

NKÚ také prověřil, jak SSHR pořizovala osobní ochranné a zdravotnické prostředky v souvislosti s pandemií covidu-19. Správa nakupovala tyto prostředky za nižší než limitní ceny navržené vládou. Například respirátor FFP3 pořizovala v rozmezí 69 až 142 korun. Vládní limit byl přitom 144 korun. Ochranný oblek nakupovala v rozmezí 172 až 179 korun, limit byl 250 korun. Ochranné rukavice pak pořizovala za 2,9 koruny, téměř o polovinu levněji, než stanovoval limit.

„Do nákupu ochranných pomůcek se Správa zapojila v létě 2020 po první vlně pandemie Covidu-19 a aktuálně udržujeme zásoby ochranných prostředků a dezinfekce na 2 měsíce. Celkem jde v tuto chvíli o zhruba 165 mil. ks těchto ochranných pomůcek. Část z nich byla Správě předána z nákupů Ministerstva vnitra a Ministerstva zdravotnictví, další pak Správa pořizovala na základě soutěží. Samozřejmě díky větší konkurenci se dnes při doplňování těchto zásob dostáváme na ještě nižší ceny,“ doplnil předseda SSHR Pavel Švagr.

Připravenost státu na různé mimořádné a krizové situace z hlediska hmotných rezerv by měla být politickou prioritou. Ne vždy ale tomu tak je. A to vlastně potvrzuje i kontrolní závěr NKÚ.

„Řešit hmotné rezervy v době, kdy už je tady krize, je obvykle hodně drahý špás a ne vždy se to v daném čase podaří. Tohle potvrdil i začátek loňského roku z hlediska stavu zásob ochranných pomůcek při začátku pandemie covidu, kdy už dneska každý vnímá, že připravenost státu byla podseknutá.   Prostě kdo je připraven, tak není překvapen.  A v krizových a mimořádných situacích se alokované prostředky státního rozpočtu do svých rezerv násobně vyplatí. A konec konců neznám stát, kde by nepamatovali na zadní kolečka v podobě hmotných rezerv a nepřipravovali se na mimořádnosti.  Proto budu jen rád, když  kontrolní závěr NKÚ přispěje ke zvýšení důrazu na hmotné rezervy, jejich stav a naši lepší připravenost na nejrůznější krizové situace,“ doplnil předseda SSHR Pavel Švagr.