Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v Evropskou unii a Evropský parlament.

Dvě pětiny občanů (41 %) mají důvěru v Evropskou unii, třetina (34 %) v Evropský parlament. Nedůvěra tedy ve veřejném mínění převažuje a evropské instituce patří spolu s výkonnými a zákonodárnými politickými institucemi k institucím s nejnižší mírou důvěry veřejnosti. Pro srovnání Poslanecké sněmovně důvěřuje 35 % Čechů a Češek.

Z dlouhodobých analýz STEM vyplývá, že většina občanů nemá na Evropskou unii silný názor a o téma se nezajímá. Lidí, kteří chtějí okamžité vystoupení z EU, nebo naopak jsou úplně spokojeni s EU, je v populaci velmi málo. Nedůvěra v evropské instituce silně závisí na nespokojenosti s polistopadovým vývojem v ČR nebo nedůvěrou v politické instituce obecně. Zároveň Češi cítí v posledních letech stabilně vyšší sounáležitost s Evropou (71 %) než v období 2011–2015.

Důvěra v EU a EP je samozřejmě úzce provázaná, více než polovina dotázaných (56 %) nedůvěřuje ani Evropské unii ani Evropskému parlamentu, naopak necelá třetina (31 %) má důvěru v obě instituce. Desetina občanů důvěřuje EU, ale nemá důvěru v EP.

Časová řada STEM zachycuje vývoj důvěry českých občanů v Evropskou unii od roku 1994. Míra důvěryhodnosti EU do roku 2009 dlouhodobě kolísala mezi 50 a 60 %, posledním vrcholem byla doba počátku našeho evropského předsednictví v roce 2009. Poté následoval pokles důvěryhodnosti EU s historickým minimem v roce 2016 (svou roli v tomto vývoji jistě sehrála tehdejší migrační krize). V následujících letech se již důvěra v EU pozvolna zvyšovala, stále však není na hodnotách zjištěných před rokem 2009.

Vývoj důvěry v Evropský parlament má ve více než desetileté výzkumné řadě STEM podobný průběh jako důvěra v Evropskou unii.

Podobně jako jiné postoje k tématům spjatým s Evropskou unií je i míra důvěry v EU podmíněna věkem a vzděláním respondentů. Evropské unii (a Evropskému parlamentu) častěji důvěřují mladší a vzdělanější lidé. Následující graf navíc ukazuje, že mezi mladšími lidmi v porovnání s rokem 2016 míra důvěry vzrostla výrazněji než mezi lidmi staršími 45 let.

Podíl lidí, kteří mají důvěru v Evropskou unii nebo Evropský parlament, se také podle očekávání liší v závislosti na politických sympatiích respondentů. Vyšší podíl důvěřujících EU a EP je mezi stoupenci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, naopak mezi příznivci KSČM a SPD jednoznačně převažují negativní postoje.

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)