Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (ZDE) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

STEM se na začátku února ještě jednou zaměřil na osobnosti, které kandidovaly v prezidentských volbách, a zjišťoval jejich hodnocení veřejností bezprostředně po skončení druhého kola voleb. Výsledky odrážejí dojmy, pocity, které v lidech po skončení voleb prezidenta republiky kandidující osobnosti zanechaly, včetně reakcí na výsledky hlasování. Jedná se tedy spíše o celkové sympatie, které kandidáti u veřejnosti vyvolali.

Vítěz voleb Miloš Zeman má sympatie mírně nadpoloviční většiny veřejnosti (54 %). Stejný podíl přízně veřejnosti zjišťujeme u Marka Hilšera (54 %) a u Pavla Fischera (53 %), jen mírně nižší u Jiřího Drahoše (48 %).

Rozdíl mezi nimi je ovšem v intenzitě přízně: zatímco Miloše Zemana jednoznačně příznivě hodnotí skoro třetina (31 %) občanů, pak Marka Hilšera 14 % a Pavla Fischera 12 % veřejnosti. V intenzitě přízně Marka Hilšera a Pavla Fischera předčil Jiří Drahoš se skoro pětinovým podílem (18 %) jednoznačně příznivých hodnocení.

Po prezidentských volbách sympatie Michalu Horáčkovi vyjádřily skoro dvě pětiny veřejnosti (38 %), čtvrtina občanů Petru Hannigovi (24 %) a Jiřímu Hynkovi (24 %), pětina má příznivý názor na Vratislava Kulhánka (19 %). Mirka Topolánka pozitivně vidí pouze desetina dotázaných (13 %).

Negativní hodnocení jednoznačně převažuje především u Mirka Topolánka (84 %). Názor na kandidáta si přes reklamní kampaně nedokázala udělat přibližně pětina veřejnosti v případě Jiřího Hynka (23 %), Vratislava Kulhánka (21 %) a Petra Hanniga (17 %).