Na druhé místo se tak dostal Jaroslav Faltýnek, který jako vyjednavač měl v médiích velký prostor. Výrazně uspěl na třetím místě Ivan Bartoš. Na čtvrtém místě zůstává Tomio Okamura, jeho popularita však v dlouhodobém pohledu mírně klesá.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 27. června 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1007 respondentů. Na výzkumu pracovalo 161 tazatelů STEM (PAPI) a 92 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do červnového výzkumu politických osobností byli zařazeni předsedové parlamentních stran, první místopředsedové těchto stran a zároveň předsedové poslaneckých klubů. Oproti minulým šetřením se vrcholní zástupci stran proměnili a mnozí z nich teprve sbírají první body. Celkově lze říci, že popularita politických osobností je nevalná. V současné době nemáme žádné „politické hvězdy“, které by pozitivně oceňovala většina našich obyvatel. Na čelném místě žebříčku popularity zůstává předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš. Jeho popularita se dostala těsně pod padesát procent, což je jeho nejhorší výsledek od roku 2014. Patrným zvratem u něho nejspíše byla složitá cesta sestavování vlády. Svědčil by o tom fakt, že na druhé místo se dostal Jaroslav Faltýnek, který hrál významnou roli při vládním vyjednávání, i když jej stále ještě nezná sedmina našich obyvatel.

Na třetím místě je předseda Pirátů Ivan Bartoš, jehož hodnocení je stejné jako v únorovém výzkumu. V kontextu předchozích výzkumů nepřekvapí, že na čtvrtém místě zůstává Tomio Okamura. Podíváme-li se na graf podrobněji, vidíme, že hodnocení T. Okamury je velmi rozporné: na jedné straně má tábor pevných příznivců, na druhé straně skupinu silných odpůrců. Jednoznačně odmítavý postoj vůči němu zastává třetina veřejnosti.

Nejhůře hodnoceným politikem však není Tomio Okamura, ale Miroslav Kalousek. Krajně nepříznivě jej vidí téměř 60 % naší populace. Poměrně vysoký podíl nepříznivých hodnocení zjišťujeme dále u předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka (63 % v součtu „zcela“ + „spíše nepříznivý názor“).

Žebříčky popularity bývají nespravedlivé vůči osobnostem, které jsou ve veřejnosti málo známé. Již jsme zmínili, že u nás nemáme politiky, u nichž by kladná hodnocení převyšovala hodnocení negativní. Doplňme proto naši informaci o výčet politiků, které nezná více než třetina našich obyvatel. Vidíme, že největší potenciál mají méně známí politikové STAN a Pirátů.