Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. června 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1061 respondentů.

Již od roku 1994 STEM pravidelně sleduje, jaký mají naši občané vztah k některým zemím v Evropě i ke světovým velmocím. Průzkum realizovaný v červnu 2016 proběhl těsně před hlasováním Velké Británie o členství v Evropské unii, tudíž bez znalosti výsledků brexitu.

Nejprve si shrneme aktuální výsledky. Nejvíce příznivých známek získalo jednoznačně Slovensko (85 % dotázaných jej oznámkovalo jedničkou nebo dvojkou). Velmi pozitivně lidé dále hodnotí Rakousko, Holandsko, Velkou Británii, Švédsko, Francii a Chorvatsko (cca
70 % občanů jim dalo jedničku nebo dvojku). Nadpoloviční podíl dotázaných udělil příznivé známky ještě Dánsku, Itálii, Belgii, Japonsku, Maďarsku, Slovinsku a Polsku. K Německu má příznivý vztah reprezentovaný známkami jedna nebo dva necelá polovina občanů. Nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Turecku, dále pak Rusku a Ukrajině. Nízký podíl pozitivních známek zjišťujeme i v hodnocení vztahu ke Spojeným státům, Srbsku a Číně.

Na konci roku 2015 jsme konstatovali významné snížení podílu příznivých známek
u některých zemí v porovnání s průzkumem z roku 2013. Šlo především o Německo, ale i další země Západní Evropy (Belgie, Dánsko, Švédsko, Holandsko, Francie a Velká Británie). Aktuální výsledky ukázaly další mírné oslabení pozitivního hodnocení v případě Německa a Francie. U ostatních uvedených zemí došlo k drobnému zlepšení, které však ještě neznamená návrat k hodnotám z roku 2013.

Pokračuje zlepšování vztahu českých občanů k Polsku, naopak zvýšení podílu pozitivních známek z prosince 2015 u Maďarska se nepotvrdilo.

K zemím, jejichž hodnocení se v porovnání s minulým průzkumem mírně zhoršilo, je třeba ještě doplnit Rusko.

Žebříček obliby zemí

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte,

do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Hodnocení v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů

Srovnání obliby zemí v letech 2013, 2015 a 2016

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Podíl známek 1 + 2 v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2013/10, 2015/12, 2016/6

Z následujícího grafu zachycujícího více než dvacetiletou časovou řadu vztahu českých občanů k Německu, Francii, Velké Británii a Spojeným státům je jasně zřejmé skokové zhoršení hodnocení těchto zemí v průzkumu 2015, nejvýraznější v případě Německa. Pouze
u Velké Británie je podle dat červnového výzkumu patrný obrat k lepšímu hodnocení, je ovšem otázkou, jak se do vztahu českých občanů k Velké Británii promítnou výsledky brexitu.

Vývoj hodnocení vybraných zemí (1994-2016)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2016

Podrobnější analýza vývoje vztahu k Německu ukazuje zajímavé rozdíly ve vztahu ke vzdělání respondentů. Průzkum z konce roku 2015 ukázal pokles podílu pozitivních známek ve všech vzdělanostních skupinách, nejvýraznější však mezi vysokoškolsky vzdělanými, došlo tak ke shodě názorů na Německo v různých vzdělanostních skupinách. V aktuálních datech se ukazuje další zhoršování vztahu k Německu mezi lidmi s nižším vzděláním. Mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním se naopak podíl pozitivních hodnocení mírně zvyšuje a rozdíly v závislosti na vzdělání jsou tak opět patrnější, i když nikoliv tak výrazné jako v roce 2013.

Rozdíly v hodnocení Německa podle vzdělání (2013, 2015 a 2016)

(podíly známek 1+2 v %)

Pramen: STEM, Trendy 2013/10, 2015/12, 2016/6