Dovozu této pětice předcházela jako obvykle jednání mezi zoology a koordinátory chovu jednotlivých druhů ze všech koutů Evropy.  „Evropské zoologické zahrady tvoří jednu velkou populaci pro každý v nich chovaný druh. Například už v okamžiku, kdy se rodí samec do stáda zebry Grévyho, zoologové uvažují o jeho budoucnosti. V přírodě by samec zůstal ve stádě do dosáhnutí dospělosti, kdy by byl ostatními jedinci vytlačen. Tak je zajištěno, že se mezi sebou nebudou křížit vzájemně si příbuzní jedinci. Jen ti nejsilnější samci přežívají a zapojí se do reprodukce,“ vysvětluje základní princip výměny zvířat mezi zahradami vedoucí zoolog Jaroslav Hyjánek. Výměna zvířat se děje v rámci členských zoo EAZA.

Dvě nové cibetky a serval ze Zoo Africa Alive ve východní Anglii projdou po příjezdu nutnou karanténou. "Poté bychom rádi připojili servalího samce k samici Roxaně, která je v zahradě od února tohoto roku. Jejich předchůdci, pár Batul a Hýta, u nás žili dlouhých dvacet let a za tu dobu zplodili 44 potomků. Oba uhynuli stářím a s ním souvisejícími zdravotními problémy přibližně před dvěma lety. Cibetky se k nám rovněž vrací, a to po roční přestávce. Jedná se o dvě samice, z nichž jednu plánujeme do budoucna vyměnit za samce,“ říká zooložka Gabriela Linhart.

"Zvířata cestovala každé ve své přepravní bedně, některá z nich byla lehce sedovaná, abychom předešli jejich zbytečnému stresu. Během cesty jsme je krmili i napájeli. V přepravě zvířat máme mnohaleté zkušenosti, a protože jsme zvyklí převážet žirafy nebo nosorožce, tak tato pětice pro nás nebyl tak velký oříšek. Jen v loňském roce jsme pro nás nebo jiné instituce provedli 33 převozů," říká Zdeněk Bárta, vedoucí oddělení výměny zvířat dvorského safari parku.

Jeřába královského možná čeká hnízdění. „Jeřáb z Chesteru bude spojen s jednou z našich dvou samic, a pokud se ptáci harmonizují, mohli by ještě v zimě vyvést mladé,“ odhaluje plány s jeřábím samcem zoolog Michal Podhrázský.

Samec zebry Grévyho má také svoje místo ve skupině zajištěné. „Hřebec bude příští rok spojen se stádem a jako nepříbuzný jedinec se stane novým chovným samcem“, vysvětluje Luděk Čulík. 

V zoologických zahradách je na jednom místě v lidské péči chován velký počet živočišných druhů. Zatímco mezi sebou ve volné přírodě jednotlivé populace komunikují (jejich členové mají možnost přecházet a mít potomky s jedincem z jiné populace), musí mezi zoo tuto migraci zajišťovat nákladní automobily, případně letadla. „Za rok ujedeme okolo 80 tisíc kilometrů a projedeme téměř všechny evropské země. Za svou čtyřicetiletou praxi jsem tedy s převozy zvířat už najel 3 miliony kilometrů,“ uzavírá Zdeněk Bárta.