Upozornili na to lesníci a vědci na společné tiskové konferenci u příležitosti Světového dne vody. Vysvětlili, jak se lesy a voda vzájemně ovlivňují a proč je potřeba v lesích hospodařit.

Působení lesů na koloběh vody je mnohem výraznější, než je tomu u travních porostů, zemědělských ekosystémů či u městského prostředí. Lesy zpomalují pohyb vody a tím přispívají k jejímu udržení v krajině. „Současná kůrovcová situace nemá v našich podmínkách obdoby a bez podpory obnovy lesů všemi dostupnými prostředky jsou rizika zvyšování teplotních výkyvů, poklesu vlhkosti vzduchu a tím i srážek, výrazného snížení zadržování vody v krajině, zvýšení eroze a nárůstu rizika povodní, ale i zhoršení kvality vody ve zdrojích zcela reálná“, varoval docent Vít Šrámek, ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

„Majitelé lesů upozorňují na závažnost situace politickou reprezentaci již řadu měsíců a žádají o finanční pomoc na obnovu lesa. Kromě ministerstva zemědělství k tomu ale potřebují i podpo¬ru ostatních resortů. Aktuálně je na pořadu dne příprava rozpočtu na příští rok a tam se ukáže, zda vláda myslí pomoc lesům a boj proti suchu vážně,“ připomněl František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. „Bez obnovy kůrovcem zdecimovaných lesů se totiž bude sucho dále zhoršovat,“ dodal.

„Je tisíciletou historickou zkušeností, že odlesnění vede k vysychání krajiny a poklesu srážek,“ potvrzuje přírodovědec, docent Jan Pokorný z obecně prospěšné společnosti ENKI Třeboň, která se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti solární a krajinné energetiky, rybničního hospoda¬ření, hospodaření s vodou v krajině a využití přírodních i umělých mokřadů. Podle Pokorného je motorem klimatických změn vedle rozsáhlého odlesňování také odvodnění a pěstování špatných plodin na polích.

„Když sklidíme v červenci v ČR 18 000 km2 řepky a obilnin, tak se na suchých přehřátých plochách ohřívá vzduch energií cca 9000 GW, přitom produkce všech elektráren v ČR je 12 GW. Nedivme se, že se potom fronta postupující od Atlantiku rozpadne (rozpustí) ohřátým vzduchem,“ zdůrazňuje.

Zatímco povrchová teplota lesa je i v létě pod 30 oC, povrchová teplota odvodněných městských ploch a sklizených polí přesahuje i 50 oC.

Za nebezpečný experiment s lesy a vodou považuje docent Pokorný ponechávání lesů v bezzásahovém režimu. „V Národním parku Šumava uschly hřebenové partie smrkového lesa, jednotlivé stromy byly i několik set let staré. Tento les míval v létě teplotu kolem 20 °C, vyčesával vodu z mraků a zásoboval vodou drobné toky. Na hřebenech leží nyní uschlé kmeny stromů, jejichž povrchová tep¬lota dosahuje i 60 °C; ohřátý vzduch stoupá vzhůru a vysušuje okolí a brání přísunu vlhkého vzduchu z okolí. Zatímco živý vzrostlý les chladil sebe a své okolí výkonem 300 – 500 MW/km2, v uschlém lese se uvolňuje tato energie jako zjevné teplo, kterým je poháněn vzestupný proud ohřátého vzduchu odnášející vlhkost. Způsobili jsme tak v létě ohřívání krajiny výkonem zhruba 30 bloků Temelína,“ dodal.

„Majitelé lesů potažmo lesáci nabízejí společnosti nadstavbu zdravého prostředí, ale zároveň nesou veškeré finanční následky. Přimlouval bych se proto o náhradu vlastníkům lesů za poskytování ekosystémových služeb. Rádi bychom dále zvyšovali retenční schopnost lesů a krajiny, ale tato opatření jsou poměrně finančně nákladná a stávající dotační programy nejsou vhodně nastavené a jsou velice administrativně náročné,“ uvedl na závěr Václav Zámečník, jednatel Lesů města Písku.

Víte, že
• Lesní půdy jsou kryty povrchovým humusem, který podporuje zasakování srážek a za¬braňuje povrchnému odtoku vody a erozi. Nerovnoměrné prokořenění udržuje soustavu makro- i mikropórů, která umožňuje efektivní transport vody v celém půdním profilu včetně doplňování zásob podzemní vody.
• Zvláště horské lesy charakterem svých půd umožňují doplňování zásob podzemní vody dle propustnosti geologického podloží v létě 2 litry za sekundu na km2 a v zimě až 12 litry za sekundu na km2.
• Korunová vrstva stromů zachycuje 10 – 40 % srážek, které se odpaří zpět do atmosféry. Nejde ale o pouhou „ztrátu vody“ – při výparu se snižuje teplota vzduchu, zvyšuje vlhkost a vypařená voda je zdrojem srážek pro další oblasti.
• V horských oblastech nadlepšují koruny stromů vodní bilanci až o 20 %.
• Zastínění korunami způsobuje pomalé odtávání sněhové pokrývky, při kterém je postupně doplňována zásoba vody v půdě.
• Lesy do určité míry tlumí vliv intenzivních (přívalových) srážek a zpožďují kulminace povodňových odtoků. Při extrémních (nad 50 – 100 mm) či dlouhodobě vysokých úhrnech srážek však nejsou schopny povodním zabránit.
• Lesy nadlepšují minimální denní průtoky v době sucha oproti odtokům ze zemědělské půdy.
• Druhové a věkové složení lesů ovlivňuje infiltraci i zadržování vody. Rozdíly mezi jednotlivými typy lesních porostů jsou však vždy menší, než mezi lesem a bezlesím.
• Lesy mají pozitivní vliv na kvalitu vody. I v dobách vysoké imisní zátěže v 80. letech minulého století splňovala voda v lesních tocích z hlediska obsahu nitrátů obvykle parametry kojenecké vody.
• Na m2 přichází v létě až 1000 W sluneční energie. Strom vypařuje vodu a větší část přicházející sluneční energie se váže do vodní páry.