Hlavními tématy dvoudenní konference byla uprchlická krize, potřeba větší role národních parlamentů, terorismus, ale i boj proti projevům nenávisti. Českou republiku zastupovali předsedové obou parlamentních komor, Milan Štěch a Jan Hamáček.

„Evropa by měla opustit prázdné fráze, které mohou vést do nebezpečí. Ve všech zemích Visegradské skupiny je jasně slyšet, že nesouhlasíme s tím, aby nám někdo určoval, kolik migrantů máme přijímat. Opakuji, že Evropa stále řeší pouze důsledky problému, ne jeho příčiny. Dnes je třeba ocenit velký pokrok v jednání USA a Ruska o příměří v Sýrii a poděkovat všem, kdo přispěli k tomuto posunu,“ řekl v projevu před svými kolegy předseda Senátu Milan Štěch. Spolu s Hamáčkem se před samotným jednáním zúčastnili také setkání šéfů parlamentů zemí V4 (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko).

„Tentokrát bylo jednání z hlediska praktického dopadu důležitější než jindy s ohledem na problémy současné Evropy. Byla zde možnost si vyměnit názory i se zástupci parlamentů zemí, které nejsou členy EU,“ uvedl předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Ten zdůraznil, že národní parlamenty jsou stále slyšitelnější v rámci Evropy při řešení nynějších problémů. „Z tohoto hlediska byla důležitá i účast zástupkyně parlamentu Ruské federace, což může vést k obnovení komunikace s Ruskem a hledání řešení současných vztahů EU s Ruskem,“ uvedl Hamáček. Ten se na bilaterální úrovni setkal například s předsedou německého Bundestagu Norbertem Lammertem nebo právě se šéfkou horní komory ruského Federálního shromáždění Valentinou Matvijenkovou.

Členem Rady Evropy je i Turecko, podle kterého je v tuto chvíli řešení migrační krize v rukou Evropské unie, která musí jednat. Rada Evropy má v současnosti 47 členů, Česká republika je jejím členem od roku 1993.