Celá oblast severní Moravy a jižního Polska se již několik let potýká, zejména ve středních polohách od 400 do 600 metrů nad mořem, s odumíráním smrkových porostů. Na území České republiky patří lesy na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje k nejohroženějším. „Nedostatek vláhy v půdě i nízká hladina spodní vody oslabují zejména jehličnaté lesy. Ty jsou potom náchylné k houbovým chorobám, jako je václavka smrková. Stromy se tak neubrání podkornímu hmyzu,“ řekl krajský ředitel Lesů ČR ze Šumperka Tomáš Pospíšil. Na obou stranách hranic působí velké škody lýkožrout smrkový. Nově se začal ve velké míře šířit také lýkožrout severský. „Tento kůrovec je rozšířený v severní Evropě i Asii. Jeho původním areálem byla severská tajga – od Švédska po Sibiř. Nefungují na něj osvědčené lesnické postupy, tedy lapáky a lapače, takže zkušenosti s obranou lesa jsou nyní opravdu cenné,“ uvedl ředitel regionálního ředitelství v Katovicích Kazimierz Szabla.

Severomoravské lesníky i jejich kolegy z jižního Polska čeká těžký rok, takže diskuse o obranných opatřeních proti kůrovcům či houbovým onemocněním, které lesům neprospívají, tímto setkáním určitě neskončily.