Svého zástupce měli na zdejším srazu sokolníků, který za podpory Jaderné elektrárny Temelín Skupiny ČEZ uspořádalo letos již posedmé v řadě Myslivecké sdružení Koloměřice – Chrášťany, také rarohové. Naprostým unikátem pak byl vzácný výr sibiřský. „Vyšlo nám počasí a přijelo o velice slušné zastoupení lovců, překvapil mě i zájem veřejnosti. Můžeme být spokojeni,“ komentoval akci již na jejím počátku hospodář Mysliveckého sdružení Koloměřice – Chrášťany Václav Záveský.

Ranní přehlídce čtrnácti sokolníků z celé České republiky přihlíželo na hřišti chrášťanské TJ Sokol více než 200 diváků. „Je úžasné vidět tyto dravce z bezprostřední blízkosti a úplně fantastická je jejich souhra se sokolníky. Jsem rád, že jsme sem vyrazili,“ uvedl Milan Matěcha, jenž se do Chrášťan vydal spolu s Františkem Haidrem z Českých Budějovic. „Miluji vše, co souvisí s přírodou a tato spolupráce člověka s ptačím predátorem je naprosto úžasná,“ řekl Haidr.

Před zahájením lovu vyslechli návštěvníci základní informace o dravcích a sokolnictví z úst dlouholetého, dnes již bývalého předsedy a zakladatele Klubu sokolníků při Českomoravské myslivecké jednotě Václava Svobody, známého mezi myslivci také jako mistra ve vábení „snad veškeré“ zvěře. „Chrášťany jsou díky vynikající spolupráci s koloměřickými myslivci a podpoře temelínské elektrárny jedním z míst, kam rádi jezdíme, a kde se ze sokolnických srazů díky jejich oblibě již stala tradice,“ poznamenal Svoboda. Zhruba padesátka diváků pak následovala lovce do okolních polí a luk. Jako pojízdná občerstvovací stanice posloužil traktor s vlekem.

 „Každoročně k nám přijíždí zhruba dvacítka sokolníků, postupně však roste zájem veřejnosti, takže tento sraz se určitě dostane na seznam akcí plánovaných v rámci Oranžového roku v okolí Jaderné elektrárny Temelín i příští rok,“ konstatoval starosta Chrášťan Josef Vomáčka a dodal, že za návštěvu ještě letos nepochybně stojí v sobotu 24. října Hubertská jízda spojená se slavnostmi a mysliveckou mší v místním kostele.

Lov sokolníci ukončili po osmnácté hodině slavnostním výřadem. Ve spárech dravcům uvízly dvě mladé srny, zajíc a sele divokého prasete. Následovalo společné posezení s hudbou a tancem.

Sokolnictví, 4000 let staré umění zacházení s dravci včetně lovu s nimi, si od svého vzniku  uchovalo své tradice až dosud. Dovednosti a postupy  potřebné k držení a výcviku dravců předávali otcové svým dětem po stovky generací. V listopadu 2010 proto zařadila konference Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, pořádaná v keňském Nairobi, sokolnictví na světový seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

V současnosti se sokolnictví stává opět profesí a to především v oblasti ochrany prostoru letišť před nežádoucími hejny ptáků, která mohou být, v případě střetu se startujícím nebo přistávacím letadlem, důvodem katastrofy. Sokolnictví, jako činnost pěstující vztah mezi člověkem a dravcem je v moderní době také velmi významným činitelem nesoucím know-how umělého odchovu dravců v péči člověka, což se stalo rozhodujícím prvkem pro záchranu některých druhů dravců před vyhynutím.

„Díky sokolnictví dnes prakticky nikde na světě neexistuje jediný kriticky ohrožený druh dravých ptáků. V České republice je umělý odchov na velmi vysoké úrovni a jen letos se členům našeho klubu podařilo odchovat 800 mláďat různých druhů,“ připomněl bývalý šéf Klubu sokolníků při ČMMJ Václav Svoboda.

Klub sokolníků při Českomoravské myslivecké jednotě vznikl v roce 1967. V současné době má zhruba 500 členů sdružených ve více než dvaceti střediscích v různých koutech republiky. Pro sokolnictví se dnes nejčastěji využívá sokol stěhovavý, raroh velký, orel skalní, káně Harrisova a jestřáb lesní. Čeští sokolníci lovecky využívají přes tři sta dravců a další slouží k umělým odchovům s následným vypouštěním ptáků do volné přírody.