Většinu veřejnosti zpřístupněných částí těchto jeskynních systémů tvoří suchá jeskynní patra v bezpečné výšce nad hladinou podzemních vod, do nichž ani při větších deštích či záplavách voda nedosahuje a případné průsaky rychle projdou do hloubky. Životu nebezpečné zaplavení v nich nehrozí.

Jediné zpřístupněné jeskyně na úrovni podzemního toku jsou Punkevní s vodní plavbou na ponorné říčce Punkvě. Zde průběžně monitorujeme stav hladiny, kterou můžeme regulovat systémem stavidel. Současně sledujeme meteorologickou situaci a máme informace o vodních stavech na povodí zdrojových přítoků. V případě, že se hladina blíží stanovené limitované úrovni, plavba se preventivně s dostatečnou časovou rezervou zastavuje. Taková situace se objeví na pár hodin, max. několik dní asi jednou do roka. Ještě v jedné jeskyni by mohlo za mimořádné situace dojít k zaplavení části podzemní návštěvní trasy, a to ve Zbrašovských aragonitových jeskyních v případě extrémního zvýšení vodního stavu na řece Bečvě u Hranic na Moravě. Také zde jsou v případě nástupu povodňové pohotovosti sledovány elektronické informace ČHMÚ o průtocích v řece a u východu z jeskyně k rychlé instalaci připravena mobilní hráz. I v případě záplavy by však nedošlo k ohrožení osob, protože jeskyně má druhý (hlavní) vstup vysoko ve svahu údolí.

Obdobné nebezpečí jako v Thajsku však u nás hrozí speleologům, kteří v jeskyních s podzemními toky, nebo v jeskyních občas zaplavovaných, provádí průzkum či výzkum. Samozřejmě, také případným dobrodruhům, kteří by tyto jeskyně navštěvovali. Takových jeskyní je u nás mezi téměř 4000 evidovanými jeskyněmi povícero. Například v Moravském krasu je jich hned několik. Nejznámější je celý čtyřicetikilometrový systém Amatérské jeskyně (nejdelší jeskynní soustava u nás), ve které se z ponorných toků Bílé vody a Sloupského potoka v podzemí rodí říčka Punkva. Podobný je i dvanáctikilometrový systém Rudické propadání – Býčí skála. Tady je opravdu nezbytné důsledně sledovat informace o počasí a dávat velký pozor na dešťové srážky. Přesto se čas od času podobná nepříjemná příhoda stane. Asi před deseti roky byli na několik dní po deštích uvězněni speleologové v jeskyních Nové Rasovny v Moravském krasu. Vzpomínám na velkou tragédií, kterou skončil objevitelský průzkum Amatérské jeskyně v srpnu 1970. Na nečekanou průtrž mračen a zaplavení části jeskyně tehdy doplatili svým životem dva z jejích objevitelů. Nepomohlo ani intenzívní odčerpávání vody valící se do podzemí. Shodou okolností jsem sám o měsíc dříve zažil na vlastní kůži obdobnou situaci při průzkumu jeskyně Šesuri v Rumunsku, kde naši sedmičlennou skupinu nečekaný přival vody uzavřel na dlouhé hodiny. S velkým štěstím jsme právě spali v bezpečné prostoře, jediné, kterou voda nezaplavila ke stropu.

Ve velkých jeskynních systémech, například západní Evropy, jsou takové situace, většinou však se šťastným koncem, častější. Existují některé preventivní způsoby, jak snížit rizika při pohybu v takto ohrožených jeskynních systémech. Je dobré vytipovat v nich preventivně předem bezpečná místa pro případné přežití. V zahraniční do nich často ukládají kontejnery s výbavou pro přežití (spacáky, teplé oblečení, konzervy, pitnou vodu, světlo...). Samozřejmostí při práci v podzemí je služba na povrchu, informace o počtu osob v podzemí a době plánovaného návratu. Průzkum vodních jeskyní je lépe provádět v zimě, v době tvrdých mrazů, kdy zůstává hodně vody v podobě sněhu na povrchu a uzavřena ve zmrzlé půdě. A když už se taková situace přihodí, musí trosečníci hledat větší a výše položenou prostoru, zachovat klid a trpělivě čekat na opadnutí vody (musí k němu jednou dojít!) nebo pomoc, šetřit potravinami a světlem. Sebevražedné byly třeba ve Francii pokusy o průnik z jeskyně proti vodnímu přívalu. Záchranářům nezbývá než intenzívní čerpání, potápěči mohou jít pod vodu až po opadnutí záplavové vlny. Směrem po proudu se mohou také pokusit v uzavřených obalech poslat potraviny a další pomůcky na přežití. Při zachování klidu se dá v jeskyni přežít docela dlouho, největším nebezpečím je podchlazení.

Pro zásahy při nehodách v jeskyních organizuje Česká speleologická společnost (profesní sdružení speleologů) tzv. Speleologickou záchrannou službu, složenou ze zkušených a vycvičených dobrovolníků, která je také součástí Integrovaného záchranného systému ČR, v rámci kterého také pomáhá cvičit lezecké skupiny Hasičského záchranného sboru. Není rok, aby nemuseli zasahovat v podzemí. Jsou vybaveni technikou, včetně potápěčské a jak je znám, myslím, že by byli také platnými účastníky mezinárodního týmu, který v Thajsku pracoval. Při vší úctě k hasičům a báňským záchranářům, jen zkušený znalec pohybu a práce v jeskyních v nich může bezpečně zasahovat. To se také ukázalo na záchranné akci v Thajsku, kde rozumně opřeli těžiště celé operace právě o zkušenosti zahraničních speleologů! Samozřejmě, že se to neobejde bez obětavé pomoci mnoha ostatních. Všichni jsme s napětím sledovali situaci chlapců v thajské jeskyni a skládáme poklonu jejich zachráncům.

Častá je otázka, jak k takové situaci v jeskyni může vůbec dojít, proč je voda natolik rychlá, že se lidé už nedostanou z jeskyně ven?

Kras je specifická oblast, budovaná převážně vápenci či podobnými rozpustnými horninami, ve kterých voda svoji korozivní (rozpustnou) a erozivní (mechanickou) silou vytváří jeskyně a jeskynní systémy. Do nich odtéká voda s povrchu různými závrty, hltači a ponory a vytváří v nich podzemní potoky a říčky. Hydrologická funkce tohoto krasového systému se dá dobře přirovnat k funkci městského kanalizačního systému. Tak, jako ve městě, i také v krasu déšť velmi rychle mizí v podzemí, zaplňuje jeskyně a zvedá hladinu podzemních toků nebo v jinak suchých chodbách vytváří toky dočasné. Zcela zatopené prostory vytvoří tzv. vodní sifony (jako v thajské jeskyni), které od sebe izolují suché části jeskyní nebo vyšší nezaplavená patra. Ty jsou nadějí pro přežití osob, které voda zastihla. A protože se jedná o průtok vody volnými kanály, je takový nástup záplavy velmi rychlý, v podobě kalné vlny, plné nejen bahna a písku, ale i kamenů, které mohou člověka doslova utlouct.