“Je to pro nás určitá indicie, že práce, kterou odvádíme, je přinejmenším srovnatelná v rámci dalších ekonomicky vyspělých zemí. Nestává se často, že by státní organizace po necelých 6ti letech od svého založení byla zmiňována v dokumentech OECD dokonce jako příklad dobré praxe” uvedl Martin Bunček, místopředseda TA ČR.

„Česká republika má za sebou za uplynulých 20 let od vstupu do OECD úctyhodnou trajektorii“, prohlásil dnes na tiskové konferenci generální tajemník OECD Angel Gurria při předávání dokumentu Hospodářského přehledu OECD Česká republika za rok 2016. Růst HDP České republiky výrazně zrychlil po předchozím poklesu způsobeném hospodářskou krizí a v roce 2015 dosáhl 3,4 % HDP. V roce 2016 se růst HDP pohybuje ve výši 2,4 %. Hrubý domácí produkt na hlavu se za posledních deset let v České republice zvýšil o 50 %. Makroekonomická situace České republiky je dobrá, stav veřejných financí je celkově uspokojivý. Vládní dluh ve výši 41 % HDP je v porovnání s průměrem OECD ve výši 100 % rovněž příznivý. Nezaměstnanost nižší než 5 % a nízká míra nerovnosti ve společnosti (v ČR dosahuje 0,26 %, průměr OECD je 0,32 %, přičemž 1 % označuje zemi, kde veškerý příjem připadá jediné osobě a 0 % zemi zcela bez rozdílů ve výši příjmů) a 5 % obyvatel České republiky ohrožených chudobou (průměr OECD je 11 %) patří k velmi příznivým výsledkům hodnocení České republiky. Česká republika má dobré předpoklady k vymýcení chudoby, musí však zlepšit efektivitu využívání energie a zaměřit se více na životní prostředí a změnu klimatu.

„Nesešli jsme se však proto, abychom se poplácali po ramenou“, pokračoval Angel Gurrria. „Nestačí se porovnávat sám se sebou, musíme se neustále porovnávat s ostatními zeměmi, musíme se dívat okolo. I ostatní země vycházejí z krize a zvyšují svou produktivitu“.

Jak je tedy na tom Česká republika? Růst produktivity práce se od hospodářské krize výrazně zpomalil, největší propad utrpěl zpracovatelský průmysl. Zatímco v uplynulých letech Česká republika rovnoměrně doháněla výši příjmů a životní úrovně s průměrem OECD, nyní se sbližování úrovně zastavilo, a to i v porovnání se sousedními zeměmi, Polskem a Slovenskem. Hlavní doporučení OECD pro Českou republiku zní: Růst produktivity musí vzejít z posílení konkurence na domácích trzích, vyšší mobility a lepšího řízení firem. Konkurenceschopnost a produktivitu českých firem pozvedne lepší zacílení vládní podpory výzkumu a vývoje a soustředěnější inovační politiky.

Podíl výdajů na výzkum a vývoj v České republice se blíží ke 2 %, průměr OECD je 2,4 %. Ve Švédsku a Dánsku však dosahuje 3% a v Jižní Koreji 4 % HDP. V České republice je složitá situace malých a středních firem do 50 zaměstnanců, zejména při využívání daňových odpočtů jako nepřímého nástroje podpory výzkumu a vývoje. Zaostává i podpora start-upů a příprava na využívání finančních nástrojů. Rizikového kapitálu je v České republice pomálu. V klasifikaci inovační výkonnosti se Česká republika s vysokým podílem průmyslu a orientací na export řadí pouze mezi mírné inovátory. Organizace a správa politik výzkumu, vývoje a inovací je dosud příliš složitá, systém podpory je roztříštěný a různé strategie a programy k jeho naplňování se místy překrývají. Jak uvedl Angel Gurria, pokud bude zřízeno ministerstvo pro vědu a výzkum, nebude důležité to, jak je administrativně poskládáno, ale jaká bude podstata jeho práce.

Pro Technologickou agenturu ČR je spolupráce s OECD důležitým přínosem. V březnu letošního roce se na půdě agentury uskutečnil workshop, při němž se zástupci OECD a progresívních českých firem zamýšleli nad otázkou, jak se připravit na další průmyslovou revoluci. Vedení agentury bylo také zapojeno do konzultace s experty OECD nad návrhem zprávy Hospodářského přehledu OECD – Česká republika. V květnu navštívil OECD i předseda agentury Petr Očko, kde společně se zástupci OECD debatoval o možné spolupráci s TA ČR zejména v oblasti další průmyslové revoluce a mapování inovačních kapacit nejen v rámci projektu INKA.

Publikaci naleznete zde: Hospodářský přehled OECD pro Českou republiku 2016