Produkty z dílny Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v Praze (VÚRV) a společnosti AGRO CS a.s. z Říkova na Královéhradecku budou hotové v roce 2021. Technologická agentura České republiky (TA ČR) podpořila projekt částkou přesahující šest miliónů korun v rámci Programu EPSILON. "Nové přípravky jsou vyvíjeny na bázi rostlinného oleje, který je v Česku považován za exotický. Jmenovitě se jedná o takzvanou kaledu lysou.

Velkou pozornost výzkumníci věnují rovněž vývoji mořidla proti háďátkům, přenosných sadbou česneku, neboť o tento výstup mají čeští pěstitelé velký zájem. První laboratorní i polní testy vykazují skvělé výsledky," přiblížil průběh projektu Petr Konvalinka, předseda TA ČR. V sérii biologických testů zjistili čeští výzkumníci významný pozitivní vliv na plodnost a zdravotní stav paprik, okurek či rajčat, kdy s přihlédnutím na jednotlivé odrůdy může dojít k navýšení výnosu až o 20%. Hnojivý účinek funkčního vzorku znamenal lepší vitalitu rostlin. V porovnání s neošetřenými rostlinami došlo k prokazatelnému snížení výskytu chorob a škůdců.

"Již máme konečnou formulaci nového přípravku, který významně snižuje výskyt chorob a škůdců nejen na zelenině, ale i na takových plodinách jako je chmel, brambory či obiloviny. V současnosti proto probíhají registrační experimenty, aby tento přípravek mohl být uveden na trh ihned po ukončení řešení projektu,“ uvedl Roman Pavela, odpovědný řešitel projektu z VÚRV. Výzkumníci vybrali i byliny, které dopomohou k vývoji nového aktivního hnojiva. To sníží nejen výskyt patogenů v půdě, ale bude zároveň zlepšovat strukturu půdy, která pak dopomůže i k lepšímu hospodaření s půdní vláhou.

„Podařilo se nám také objevit nové přírodní látky, které jsou vysoce účinné proti škodlivým háďátkům přenosných sadbou a v současnosti proto vyvíjíme mořidlo česnekové sadby," dodal Roman Pavela. Účinnost zkoušených přípravků je přitom viditelná velmi rychle. Například aplikace 1 % přípravku na mšici slívovou či pačervce paprsčitého způsobila do 24 hodin 100 % mortalitu. Kyjatka růžová byla vyhubena dokonce o 6 hodin rychleji. V laboratorních i polních testech zjišťovali autoři projektu vliv aplikace na vybrané cílové i necílové organismy (žížaly, larvy slunéček, pavouky, včely). Na základě porovnání budou schopni vybrat nejúčinnější formulaci, která bude zároveň přátelská k těmto a obdobným organismům. Více informací o projektu ZDE