Žebříček Global Ranking of Academic Subjects v současné době nabízí nejrozsáhlejší mezinárodní srovnání úrovně vědních oborů na jednotlivých vysokých školách. V letošním roce bylo hodnoceno celkem padesát čtyři oborů, tj. o dva více, než tomu bylo v loňském roce, a to v pěti širších oborových skupinách, jimiž jsou inženýrské a společenskovědní obory, lékařské vědy, přírodní vědy a vědy o živé přírodě.

Úroveň oboru na jednotlivých vysokých školách je poměřována na základě počtu článků v odborných časopisech, jejich citovanosti ve srovnání se světovým průměrem, podílu mezinárodní publikační spolupráce, počtu publikací v nejvýznamnějších oborových časopisech, resp. v případě informatiky příspěvků na nejprestižnějších konferencích, a ve dvaceti dvou oborech také podle počtu zaměstnanců, kteří byli za svou práci oceněni některou z prestižních cen, jako jsou například Fieldsova medaile v matematice či Wolfova cena v chemii.

Celkem byla takto posuzována vědecká a výzkumná činnost více než čtyř tisíc vysokých škol z celého světa, hodnoceny pak byly ty z nich, které splnily podmínku minimálního počtu publikací za léta 2012-2016. Pro jednotlivé obory byly dle jejich velikosti zveřejněny výsledky padesáti až pěti set nejlepších škol. Napříč obory se v žebříčku objevuje více než tisíc šest set škol z osmdesáti tří zemí.

Univerzita Karlova se v letošním vydání žebříčku objevuje mezi nejlepšími v celkem dvaceti devíti oborech, což představuje o devět oborů více oproti loňskému roku, což je dáno částečně i tím, že v některých z nich došlo k úpravě váhy hodnotících kritérií. Vedle věd o atmosféře, které byly do srovnání zařazeny nově, se jedná například o obory jako jsou: biotechnologie, nanovědy a nanotechnologie, medicínská technika a zobrazovací metody v lékařství, politické vědy, sociologie či statistika.

Do první stovky nejlepších světových vysokých škol Univerzita Karlova patří ve fyzice a v ekonomii, v dalších dvanácti oborech náležejí její pracoviště mezi prvních dvě stě vysokých škol, a to například v klinické medicíně, vědách o Zemi, ekologii, geografii, matematice, farmacii či sociologii. S výjimkou humanitních a uměnovědných disciplín, kde toto srovnání neprobíhá, tak dosahuje vynikajících výsledků napříč všemi oborovými skupinami.

Spolu s Univerzitou Karlovou se ve výsledcích žebříčku objevuje dalších dvanáct domácích institucí, což znamená, že Českou republiku zde reprezentuje polovina veřejných vysokých škol. Výrazně je zastoupena zejména Masarykova univerzita, a to ve čtrnácti oborech, vynikajících výsledků dosáhly i další školy, mezi nejlepšími dvěma sty pracovišti se alespoň v jednom oboru nacházejí i České vysoké učení technické v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno.

Kompletní výsledky jsou dostupné zde.