Požadavek tradičních obchodníků je v souladu s koaliční smlouvou současné vlády, která deklarovala, že „všechna opatření budou založena na principu, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát a ne podnikatelský subjekt“.

Asociace českého tradičního obchodu již v připomínkovém řízení upozorňovala a žádala o zvýšení poskytované kompenzace na vynaložené náklady na EET, tj. jednorázové slevy na dani z příjmu ve výši 5000,- Kč, která se ukázala být částkou zcela nedostatečnou na pokrytí podstatné části vynaložených nákladů. „Vyhovující systém i pro menší prodejny rychloobrátkového zboží začíná na částce okolo 20.000,-Kč a k tomu jsou další provozní náklady a poplatky - náklady na registraci, proškolení personálu resp. více kvalifikovaná pracovní síla, připojení k internetu a z toho plynoucí poplatky a rovněž poplatky za provozování softwaru. Jinými slovy, minimálně dalších 10.000 ročně i pro tu nejmenší jednomístnou prodejnu nebo hospodu,“ říká Petr Morava, generální ředitel nákupní aliance ČEPOS a člen představenstva AČTO.

Vlastní realizace požadované náhrady není z hlediska platné státní legislativy a administrativy jednoduchá, proto AČTO nabízí řešení, kdy náhrada nebude součástí výdajové stránky rozpočtu státu, ale bude ze strany oprávněných fyzických i právnických osob uplatněna formou odpočitatelné položky daně z příjmu (dle znění koaliční smlouvy). „Nabízíme diskuzi o konkrétní podobě uplatněného nároku, např. vztažení oprávněnosti náhrady pouze na provozovny, které působí v obcích do 1000 (1500) obyvatel, což by zároveň pomohlo našemu prioritnímu snažení o zásadní podporu a udržení obchodní obslužnosti venkova. Další možností je omezit výši nároku či zrušit nárok dle výše dosaženého maloobchodního obratu, např. za šest měsíců, který bude prokazatelný na základě podkladů získaných z funkčního EET (tedy obrat k 31. 8. 2017),“ vysvětluje Zdeněk Juračka, předseda AČTO. 

Nárok by se vztahoval vždy na jedno pokladní místo (tedy ne na provozovnu či živnostníka) a to v dohodnuté výši s termínem uplatnění srážkou z daně za rok 2017. „Možných variant řešení je určitě více, ale je potřeba začít jednat a dospět k reálnému zdůvodnitelnému návrhu. Je třeba také připomenout, že podnikatelům v oblasti pohostinství byla navíc poskytnuta pomoc prostřednictvím snížení DPH na stravovací služby. Jistou formu podpory by si tak zasloužily i malé prodejny, z velké části zajišťující obchodní obslužnost venkova,“ dodává Zdeněk Juračka.

Asociace českého tradičního obchodu je historicky první a největší konsolidovaný subjekt, který sdružuje české maloobchodníky z oblasti malého a středního podnikání. V současnosti má AČTO 19 členů z řad českých maloobchodních sítí i českých výrobců potravin. Reprezentuje na 7 000 prodejen s 30 000 zaměstnanci, čímž představuje cca 25% podíl na trhu s potravinami. Hlavním posláním AČTO je hájit zájmy svých členů před trvale nepříznivým působením nekalé konkurence, obchodních řetězců i ostatních institucí, ohrožujících další existenci českých obchodů, z velké části zajišťujících obchodní obslužnost venkova. Navíc si zakladatelé dali do vínku hájit vše české a to znamená i podporovat výrobu a prodej českých potravin u nás.  Projekt certifikace, spojený s udílením značky TRADIČNÍ ČESKÝ OBCHOD – CERTIFIKOVÁNO ASOCIACÍ ČESKÉHO TRADIČNÍHO OBCHODU, spustilo AČTO na konci listopadu 2016 za podpory ministra zemědělství a prezidenta Potravinářské komory.