Růst počtu juniorů a snižování věkové hranice

V 90. letech byly nabídky zahraničních studijních pobytů značně omezené a pro většinu populace cenově nedostupné. Výjimku tvořili podnikatelé, kteří kvůli rozvoji svého byznysu investovali čas a finanční prostředky do studia. Na přelomu tisíciletí začali rodiče, kteří měli sami s jazykovým pobytem zkušenost, posílat do zahraničí své potomky. Následoval lavinový efekt, počet juniorů v té době vzrostl z 15 % na 50 % všech cestujících. Vznikla velká nabídka skupinových zájezdů, která byla ovšem značně neefektivní, protože studenti mezi sebou mluvili česky. Dnes tvoří poměr dospělých a juniorů 60:40. Původní skupinka několika desítek odvážlivců, kteří se vydali za jazykovým dobrodružstvím do zahraničí, se rozrostla do řádově 10.000 zájemců každý rok.

Pokud jde o věk studentů, před deseti lety cestovaly nejvíce skupiny mladých lidí ve věku 20 – 25 let, v jejichž hledáčku byly především roční pobyty spojené s možností práce v Austrálii a na Novém Zélandu. V současné době se věková hranice juniorů podstatně snížila a výjimkou nejsou ani 10letí cestovatelé.

Změna destinací – Maltu nahradil prosluněný Kypr

„Předpokladem pro efektivní studium je, že se v rámci jazykového pobytu mluví pouze jazykem dané destinace. Některé školy mají zavedené kvóty, které zaručují, že studenti ze stejné země nepřesáhnou určité procento, a vzniká tak záruka, že naše investice jde pouze do kvalitního vzdělání. Další cestou je vybírat takové destinace, kde je nízké zastoupení studentů stejné národnosti. V současné době je například na ústupu Malta, která se přes letní prázdniny prakticky mění v českou enklávu, a tudíž ztrácí přitažlivost kvůli menšímu jazykovému efektu pobytu,“ komentuje výběr destinací Pavla Pulchart, Business Development Manager portálu Study.cz.

Opadávající zájem o Maltu se obrátil ve prospěch jiné evropské destinace – Kypru. I zde probíhá výuka jazyků na vysoké úrovni za přijatelné ceny. Školy navíc drží kvóty, díky kterým nedochází k  tomu, že se ve třídě sejde více studentů z jedné země.  Jazykové školy tak omezují komunikaci v mateřském jazyce a zefektivňují studium cizího jazyka.

Kromě Kypru se těší zájmu Čechů stále i Velká Británie, která je od 90. let nadále top destinací, nově pak studující rádi míří do Kanady a exotických zemí jako Indie, Karibské ostrovy nebo jihovýchodní Asie.

Zkracování délky studijních pobytů a spojení příjemného s užitečným

Zatímco na počátku jezdili studující z Česka na pobyty v průměrné délce 5 – 10 týdnů, dnes jedou v průměru na 2 – 4 týdny.

„Tento trend vypovídá o zrychlené době, ve které žijeme. Chceme stihnout více dovolených a využít náš čas na maximum. Velké oblibě se začaly těšit například pobyty, které kombinují studium a rodinnou dovolenou. Rodina si objedná vzdělávání jednoho, několika nebo všech členů v dopoledních hodinách a odpoledne a večer tráví čas společně,“ doplnila Pavla Pulchart.

Některé jazykové školy nabízejí kurzy pro rodiče s dětmi již od 4 let. O juniory se po celou dobu jazykového pobytu starají školy a zajišťují vše, co by mohli potřebovat. Dopoledne se tak rodiče mohou v klidu soustředit na studium jazyka a odpoledne trávit čas společně, jako na klasické dovolené.

Dvoutýdenní kurz na Kypru vyjde přibližně na 25 000 Kč, což je stejně jako zájezd all inclusive. Jazykové kurzy v zahraničí mají výhodu v tom, že lze náročnost kurzu nastavit tak, aby mu zbyl dostatek prostoru i na odpočinek.  U většiny standardních kurzů probíhá výuka v dopoledních hodinách a po obědě mají účastníci volný program. Studenti tak mohou trávit čas opalováním se na pláži, čtením knih u hotelového bazénu či podnikáním výletů a poznáváním okolí.

Tip Study.cz : Jazykový kurz není jako zájezd last minute, který lze pořídit za dobrou cenu na poslední chvíli. Ideální doba pro výběr jazykového kurzu je s několikaměsíčním předstihem. Pokud tedy chcete vyjet během letních prázdnin za jazykem, měli byste se po kurzu už minimálně poohlížet. Kromě toho tak můžete kalkulovat také s nižšími cenami letenek.