V meziročním srovnání vydává Český rybářský svaz podobné množství rybářských povolenek a loví zde podobné množství rybářů. Roste význam i vliv profesionální rybářské stráže, které na naší největší přehradě již 6 let kontroluje dodržování pravidel rybolovu a hlídá i pořádek kolem vody.

Novinářům to během dnešního tiskového brífinku řekli Dr. Milan Hladík, místopředseda Jihočeského územního svazu Českého rybářského svazua Prof. Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu AVČR (HBÚ BC AV ČR).

Jihočeští rybáři zároveň plánují, že v příštích létech budou postupně navyšovat množství násady štiky. Do budoucna má svaz v plánu pečlivě vyhodnocovat úlovky dravých ryb a zejména candátů, v případě výrazného poklesu úlovků candátů, který by mohl ohrozit jejich schopnost přirozeného rozmnožování, je možné uvažovat o nějaké formě omezení lovu na rybičku.

„Trendem je narůstání úlovků štiky, ta má v nádrži dost vhodné potravy a chytají se i velké ryby, určitě budeme navyšovat peníze do násady, je relativně cenově dostupná a přežívání po vysazení je vysoké. Do budoucna by bylo možné omezit počty úlovků dravých ryb (současně je to 50 ks za rok, stačilo by podle mne 25) a také možná lehce omezit lov na rybičku, aby nebyl v době hlavní sezóny na dravce takový tlak a přeci jenom větší část ryb v nádrži zůstala,“ uvádí Milan Hladík. Na přelomu tisíciletí na Lipně candátů výrazně ubylo. Situace se začala zlepšovat po zavedení přísných omezení rybolovu a kolem roku 2017 rybí obsádka kulminovala a stále je poměrně silná. Tomu odpovídají i počty rybářů. V roce 2019 lovilo na Lipně 11 839 rybářů a ti zde vykonali 132 072 docházek. To je statistika vycházející z množství odevzdaných povolenek. „Počty rybářů lovících na Lipně jsou v posledních letech přibližně stejné. Při omezení možnosti lovu dravých ryb na rybičku v roce 2008 klesl počet asi o 3000. Následně počet konstantně rostl, v posledních letech je vyrovnaný. Prodáme asi 3000 až 4000 povolenek pro cizince a pár stovek cizinců především z Rakouska a Německa jsou již členy našich místních organizací v příhraničí,“ uvádí Hladík. Počty vydaných povolenek podle Michala Černockého z frymburské cestovní agentury OTRE, která je největší svého druhu v jižních Čechách v tomto roce klesly. OTRE prodalo zhruba 1500 povolenek pro zahraniční i české rybáře, což je asi o čtvrtinu méně, než jsou zvyklí. Pokles je způsobený tím, že se primárně zaměřují na zahraniční rybáře. „Celkový objem odpovídá prodeji povolenek před 7 roky. Podíl rybářů z ciziny převážně z Holandska, Německa nebo Rakouska klesl dokonce na polovinu. Nárůst vydaných členských povolenek oproti loňsku pro naše rybáře se ale navýšil o 20 procent a při porovnání s dobou před 10 let byl prodej pro české rybáře skoro dvojnásobný,“ uvedl Michal Černocký.

Svazoví rybáři na Lipně hospodaří a hledají konsenzus mezi potřebami široké rybářské veřejnosti a hlavně chrání populace ryb v nádrži. „Pokud nám podle výsledků kontrolních odlovů HBU AVČR vychází, že rozmnožování candátů je dostatečné a postupně dorůstají silné ročníky, je to dobrá zpráva. Ale to neznamená, že stav je ideální, protože takový ani neexistuje, každá zájmová skupina vidí ideál trochu jinde. Ale všichni trochu rozumní rybáři se shodnou na tom, že nějaká ochrana dravců je potřeba a dokládají to i historická data, kdy se populace candáta díky lovu na malé rybičky téměř zdecimovala, a to už asi nikdo nechce zažít,“ uvádí Hladík.

Rybaření na Lipně je dlouholetý fenoménem, který nepoznamenal ani koronavirus. V jihočeském moři plave mnoho trofejních ryb různých druhů a tajemno spojené zejména s pravým břehem lipenské vodní nádrže rybáře láká. „Nádrž je velice slušně zarybňovaná kaprem a dalšími druhy ryb a snažíme se pomocí ochranných opatření podpořit populace dravců, které není vhodné ani ekonomické vysazovat, musí se v nádrži rozmnožovat - především candát a okoun. Postupně navyšujeme dle doporučení vědců násadu štiky,“ uvedl Hladík.

„Žijeme v období klimatické změny a rychlého zvyšování teploty. Teplomilné ryby z toho nutně benefitují. Na Lipně je z nich nejmarkantnější nárůst sumce, který ještě není příliš početný, ale rychle ho přibývá. Jestli je to dobře, záleží na úhlu pohledu. Pro populace candáta, které jsou určitým rybářským tahákem, to moc dobrá zpráva není,“ uvádí profesor Jan Kubečka s tím, že v dobách největší slávy pocházel z Lipna každý pátý candát ulovený u nás. Teď je to asi každý dvanáctý. Naopak z Lipna téměř zmizel mník a síhové.

Podle profesora Kubečky jsou přírodovědci rádi, když civilizace do ekosystému zasahuje co nejméně. „Lipno je však umělá nádrž a některé jeho celospolečenské funkce zásahy přímo vyžadují. Takže vždy musíme hledat určitý kompromis mezi potřebami a možnostmi. Hodně důležité je dějům v jezeře pořádně porozumět. Zde je třeba pokorně přiznat, že mnohým procesům ještě pořádně nerozumíme. Pak se zmíněný kompromis a prosperita hledají podstatně lépe,“ vysvětluje. Pochvaluje si, že rybáři na Lipno nepřestali jezdit ani v době nouzového stavu. V dnešní konzumní době podle něj lidem hrozí, že se od přírody odtrhnou a to nemůže vést k ničemu dobrému. „Rybář, který chce ulovit rybu (což je přirozená potřeba) funguje jako vrcholový predátor. Ten může v ekosystému mnohé ovlivnit! Zvlášť když ho matka evoluce vybavila rozumem a průmysl prvotřídním rybářským vybavením. Pokud by se vrcholový predátor chtěl chovat moudře, měl by využívat zdroje jezera úměrně produkčním možnostem. Uvědomoval by si, že kdo si z jezera vezme kilogram candáta nebo štiky, měl by zde ulovit a spotřebovat 5-10 kg ryb nedravých (cejnů, cejnků, plotic). Pak se nebudeme muset obávat o přirozenou rovnováhu a ekologicky i rybářsky zajímavá společenstva,“ doplňuje profesor Kubečka.

Podle místopředsedy JčÚS ČRS Milana Hladíka jsou stávající opatření nastavená obecně dobře. Na Lipně funguje jedna velká a jedna malá rybí rezervace s úplným zákazem lovu, míra nástražní rybičky je zvýšena na 15cm, určité míře ochrany se těší i okoun, jehož plůdek je hlavní potravou candátů. Funguje tu profesionální rybářská stráž, v současné době na Lipně působí dva profesionální, tři poloprofesionální a několik desítek dobrovolných strážných z okolních místních organizací. Dohromady vykonají celkem 25 – 30 tisíc kontrol za rok. „Před pěti léty, kdy jsme činnost RS zintenzivnili, bylo za rok zaznamenáno přes 500 vážných přestupků, za které bylo nutno odebrat povolenku, nyní se i přes zvýšenou aktivitu strážných dostáváme zhruba na polovinu, takže je vidět i preventivní účinek této činnosti. Rybářská stráž velice dobře spolupracuje jak se Správou NP Šumava, tak i s Policií ČR, zejména z Horní Plané a z Lipna. Velké úsilí je také věnováno osvětě v podobě propagace pravidel rybolovu, které máme přeložené do čtyř světových jazyků, to nemají asi nikde na světě,“ uzavřel Hladík.