Konstatoval, že veřejná podpora nabývá stále větší důležitosti a v médiích se stala politickým tématem číslo jedna, ať už se jedná o obnovitelné zdroje energie, vědu a výzkum či otázky regionálního rozvoje. Brom v závěru své úvodní řeči připomněl roli Úřadu jako jednoho ze dvou koordinačních orgánů v oblasti veřejné podpory v České republice a z toho plynoucí možnost konzultací poskytovatelů podpory s Úřadem, který se snaží nalézt řešení konkrétních případů.

Svou prezentaci věnoval Hynek Brom návrhu novely zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Ústředním motivem novely je transparentnost. Novela například ukládá poskytovatelům další povinnost zveřejňovat poskytnuté podpory nad 500 tisíc eur v centrálním evidenčním systému, upravuje některé pojmy (např. podporu malého rozsahu) a v souvislosti s posílením role členských států v poskytování podpory dle blokových výjimek upřesňuje roli koordinátorů, tzn. ÚOHS a Ministerstva zemědělství, například v oblasti získávání informací. Novela dále upravuje výši sankcí a povinnost příjemců oznámit ve stanovené lhůtě změny související s přeměnou statusu firmy poskytovateli podpory, který změny zaznamená do centrálního registru. 

Vedoucí oddělení veřejné podpory ÚOHS Libuše Bílá doplnila aktuální informace o upozornění na v září Evropskou komisí vydané aktualizované Analytické tabulky, které slouží jako vodítko pro řešení veřejné podpory při financování infrastrukturních projektů. Analytické tabulky nově obsahují oblasti nakládání s odpady, energetiku, železnice/metro, místní veřejnou dopravu a sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu (nová oblast v GBER). Ve své prezentaci se Libuše Bílá soustředila na ex post monitoring prováděný Evropskou komisí. Upozornila na stoupající počet kontrol Komise. V loňském roce provedla Evropská komise kontroly 75 programů, v letošním roce se kontroly Komise týkaly i pěti programu v České republice. Zjištění Komise byla nalezena ve čtvrtině kontrolovaných případů v rámci všech členských států Unie, nejčastějšími pochybeními byly otázky přítomnosti motivačního účinku, nesprávné přiřazení způsobilých nákladů, neoznámení změny stávajících opatření Evropské komisi či nepřizpůsobení stávajících programů novým pravidlům pro veřejnou podporu.

Veřejná podpora infrastrukturních projektů byla tématem prezentace Václava Hromady z ÚOHS. Konstatoval, že stále přetrvává problém se samotnou definicí pojmu infrastruktura a věnoval se okolnostem, které nezakládají veřejnou podporu při financování infrastrukturního projektu. Na problematiku veřejné podpory v oblasti finančních nástrojů se zaměřil Pavel Novák z Ministerstva pro místní rozvoj. Kontroly prokázaly, že řídící orgány jednoznačně upřednostňují implementaci finančních nástrojů „tailor made“, připravených na základě ex-ante analýzy přímo na podmínky operačního programu, před evropskou standardizovanou formou „of the shell“.

Tereza Jahůdková z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise se věnovala zásadám a procesu navracení veřejné podpory. Navrácení podpor se dosud České republiky netýkalo, na rozdíl od Itálie, Španělska, Německa, Francie a Řecka. Martin Fott ze Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii prezentoval postupy při řízeních ve věcech veřejné  podpory v rámci nové úrovně spolupráce České republiky s Evropskou komisí a konkrétní aktivity DG COMP k zefektivnění řízení. Připomněl, že Komise se rovněž dlouhodobě zaměřuje na kontroly ex ante a posílení kontrol ex post a cíl členských států získat právní jistotu. Jakub Šram z ÚOHS interpretoval pravidla jednotlivých článků nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Závěr konference tradičně patřil Michaelu Kinclovi z Nejvyššího soudu ČR, který se věnoval vybraným případům z rozhodovací praxe orgánů Evropské unie.