Experti představili postoj Úřadu k dotazům na oprávněnost získávat a případně dále zpracovávat osobní údaje vypovídající o tom, zda někdo přišel do styku s nákazou COVID-19. „Například měření teploty při vstupu na pracoviště v době pandemie je legitimní důvod pro zajištění bezpečného pracovního prostředí a lze ho tak považovat za oprávněný zájem zaměstnavatele,“ uvedla Miroslava Matoušová.

Opačným případem je však situace, kdy podobnou evidenci návštěvníků provádí například pořadatel kulturní akce nebo majitel restaurace. Tehdy je sběr osobních údajů a případný verdikt o pozitivitě na COVID-19 záležitostí pouze krajské hygienické stanice. Nelze ho tedy provádět ani na základě souhlasů návštěvníků. „Svévolnou evidenci návštěvníků nelze ospravedlnit ani ochranou práv majitele restaurace třetích osob ve spojení s povinností zaměstnavatele zajistit zaměstnancům bezpečnost na pracovišti podle zákoníku práce,“ vysvětlil Ladislav Hejlík.

Přednášející se během své přednášky věnovali také stále aktuálnímu tématu chytré karantény včetně aplikace eRouška, oznamování pověřenců Úřadu, případům porušení zabezpečení osobních údajů zjištěných v obcích a školách a jejich ohlašování ÚOOÚ a podmínkám pro zpracování biometrických údajů jako zvláštní kategorie osobních údajů.

K tématu správního trestání a odpovědnosti za použití jiných právních institutů pak ve druhé části semináře promluvil Jiří Maštalka.

Seminář „Veřejné subjekty v ČR po dvou letech s obecným nařízením“, organizovaný pověřencem Pardubického kraje Davidem Venzarou, navazuje na bohatou osvětovou činnost Úřadu, kterou letos na dlouhou dobu přerušila opatření v souvislosti s pandemií koronaviru. V minulém roce se experti ÚOOÚ zúčastnili okolo 40 podobných akcí.