ÚP ČR podporuje v maximální možné míře snahu obcí, které zaměstnávají dlouhodobě nezaměstnané uchazeče v rámci veřejně prospěšných prací. Zároveň je ale povinen postupovat podle platné legislativy. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Současně je třeba brát ohled na situaci na konkrétním trhu práce. V praxi to tedy znamená, že roli při rozhodování přiznání příspěvku na VPP hraje fakt, zdali uchazeč má, či nemá šanci získat zaměstnání na otevřeném trhu práce.

„Máme i nadále enormní zájem spolupracovat s obcemi a městy jako významnými zaměstnavateli osob, které mají ztížený přístup na trh práce z různých důvodů. Vzájemnou spolupráci chceme rozvíjet a podporovat využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti ve prospěch těchto klientů a současně občanů zúčastněných obcí a měst,“ upozorňuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Právě oblast VPP byla mimo jiné předmětem společného jednání generální ředitelky ÚP ČR s poslancem Evropského parlamentu Stanislavem Polčákem, který je zároveň předsedou Sdružení místních samospráv ČR.

„Vítáme veřejně prospěšné práce jako cestu, jak zapojit do pracovního procesu lidi, kteří by se na pracovním trhu uplatňovali obtížněji, a zároveň pomoci obcím. Ty díky tomuto nástroji mohou smysluplně zaměstnat lidi, na které by – zejména v případě menších obcí – nebyly v rozpočtu prostředky. Nyní je dokonce možné takové lidi zaměstnat opakovaně, což obcím významně usnadní život. Věříme, že starostové možnosti, které jim Úřad práce ČR nabízí, využijí v co nejvyšší míře,“ doplňuje Stanislav Polčák.

Veřejně prospěšné práce jsou tradiční vlajkovou lodí aktivní politiky zaměstnanosti ÚP ČR. Patří mezi nejvíce využívané nástroje, jejichž prostřednictvím se daří zvyšovat zaměstnanost zejména dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání. Ke konci července na nich pracovalo celkem 7 498 lidí. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti.

Aktuálně, z důvodu rozpočtové kázně, lze dohody na VPP uzavírat, popřípadě prodlužovat maximálně do konce ledna 2020. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč.

Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta tehdy, když se jedná o osobu s kumulovanými hendikepy, jako např. se zdravotním postižením, ve věku do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, nebo o uchazeče, jemuž hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR.

Ve snaze o umístění dlouhodobě evidovaných uchazečů na pracovním trhu spolupracuje Úřad práce ČR jak se zaměstnavateli, tak i s kraji a obcemi. Jeho zástupci intenzívně komunikují se starosty a primátory měst a obcí ve věci uzavírání dohod o vytvoření pracovních příležitostí v rámci VPP, o poskytnutí příspěvku na mzdy a také o výběru uchazečů o zaměstnání, kteří mají na tyto pozice nastoupit.

„V případě, že se obci nedostává vhodných uchazečů, může přijmout na VPP i nezaměstnaného z jiného kraje či okresu. Příspěvek jde tzv. za klientem, to znamená, že je třeba, aby se zaměstnavatel obrátil na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR, na kterém je uchazeč evidován, a požádal o příspěvek na veřejně prospěné práce,“ uzavírá generální ředitelka ÚP ČR.