ÚZSVM v rámci zákonné povinnosti nejprve nabídl obrazy státním institucím. Zájem o dva obrazy projevila Kancelář Senátu PČR a současně o celý soubor i státní příspěvková organizace Psychiatrická nemocnice Bohnice.

Jelikož má Kancelář Senátu dle zákona obdobné postavení jako organizační složka státu, měla přednost, a proto jí byly převedeny dva obrazy, o které měla zájem. Oba obrazy tematicky vyzdobí sídlo Senátu, neboť znázorňují malostranské motivy.

Ostatních sedm obrazů bylo následně převedeno Psychiatrické nemocnici Bohnice, kde budou použity k výzdobě interiéru historické a památkově chráněné budovy.

Zajímavostí majetkového případu je, že autorem těchto obrazů byl sám zemřelý jakožto architekt a akademický malíř.