Přehled má pomoci dohledat neznámé vlastníky nemovitostí nebo odstranit nedostatky v evidenci nemovitostí vedených v katastru nemovitostí. Nový katastrální zákon ukládá ÚZSVM pokusit se tyto neznámé vlastníky vyhledat, a to ve spolupráci s obcemi, které seznamy pro své území zveřejní na úředních deskách.

Seznamy jsou na webu ÚZSVM prezentovány v přehledné geografické struktuře podle okresů. Tabulka se seznamem obsahuje základní údaje vedené v katastru nemovitostí. „Kdokoliv si tak může velmi snadno ověřit, jestli jeho rodina nevlastnila v minulosti nějaké nemovitosti, o něž poté z různých důvodů přišla a další generace o nich nemají ponětí,“ uvedl generální ředitel ÚZSVM Ing. Miloslav Vaněk.

Z analýzy dat o 192 tisících neznámých vlastníků, které Český úřad zeměměřický a katastrální předal ÚZSVM  k 3. březnu 2014 vyplývá, že mnohé z nemovitostí mají více neznámých spoluvlastníků. Pokud odhlédneme od těchto spoluvlastnických podílů, jednalo se o 91.800 nemovitostí – z toho bylo zhruba 88.000 pozemků a 3.800 staveb. Souhrnná rozloha pozemků činila 22.547 hektarů, z nichž podle druhu pozemku nejvíce (konkrétně 8.451 hektarů) připadalo na ornou půdu a 5.344 hektarů na lesní pozemky. Průměrná rozloha pozemků je asi 0,25 hektaru.

U tří čtvrtin budov není uvedeno ani číslo popisné nebo evidenční. Podle druhu využití z hlediska katastru jde především o jiné stavby, garáže, zemědělské stavby, ale lze zde najít i objekty k bydlení a rodinné domy. Nejvíce položek neznámých vlastníků je evidováno v Jihomoravském a Středočeském kraji, naopak nejméně je jich v kraji Karlovarském. 

Povinností vlastníka nemovitosti je udržovat údaje v katastru nemovitostí v souladu se skutečností. Vlastníci by se ke svému majetku proto měli hlásit sami. Protože však ne vždy vznikl současný stav vinou vlastníků, podle katastrálního zákona se ÚZSVM do hledání neznámých vlastníků zapojí aktivně. Pokud se podaří tuto osobu zjistit, písemně jí vyzve, aby předložila listiny dokládající její vlastnictví příslušnému katastrálnímu úřadu, nebo uplatnila svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení. Podobný postup bude platit i v případě, že se údajný vlastník nebo jeho dědic přihlásí sám, a to na místně příslušném odloučeném nebo územním pracovišti ÚZSVM, jehož kontaktní údaje nalezne na webu ÚZSVM.

S obtížným pátráním po neznámých vlastnících nemovitostí má přitom ÚZSVM dlouholeté zkušenosti. Od roku 2006 prošetřili zaměstnanci ÚZSVM při prověřování vlastnických titulů již téměř 34 tisíc nemovitostí, z toho u více jak 20 tisíc se jim podařilo majitele přesně určit.

Nepodaří-li se vlastníka zjistit a uběhne-li desetiletá lhůta podle občanského zákoníku, má se za to, že nemovitost je opuštěná a stává se vlastnictvím státu. „Toto ustanovení zákona vychází ze skutečnosti, že k vlastnictví takových nemovitostí se dlouhodobě nikdo nehlásí, neplatí z nich daně, nepečuje o ně, a tak lze předpokládat, že tyto osoby nevykonávají vlastnické právo ke svým nemovitostem,“ vysvětlil Ing. Miloslav Vaněk.

Zveřejnit údaje o nemovitostech, u nichž není osoba dosud zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník nebo jiný oprávněný označena dostatečně určitě, nařizuje ÚZSVM zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, který nabyl účinnosti od nového roku. Údaje o neznámých vlastnících nemovitostí přebírá ÚZSVM od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Pozn.: Údaje o tzv. nedostatečně určitě identifikovaných vlastnících nalezne veřejnost na webové adrese http://www.uzsvm.cz/nedostatecne-urcite-identifikovani-vlastnici-2140-0-85/.

Děkuji za informování veřejnosti.

v z. Robert Hurt
vedoucí sam. odd. Komunikace