Výbor zdůraznil, že si je vědom obtížné pozice tvůrců makroekonomických prognóz v současné mimořádné situaci, která je zatížena velkou nejistotou ohledně budoucího vývoje. Z čistě prognostického hlediska by tak podle Výboru bylo vhodnější namísto jednoho scénáře představit jejich vějíř s různou pravděpodobností naplnění, což je ale postup těžko slučitelný s potřebou sestavení jediného návrhu státního rozpočtu.

Mezi členy Výboru panovala shoda také na tom, že analytický tým ministerstva financí odpovědně vyhodnotil veškeré údaje dostupné k datu uzávěrky prognózy a vytvořil z nich konsistentní scénář, který by se mohl naplnit za udržení použitých předpokladů ohledně externího prostředí. Vzhledem k bezprecedentnímu tempu zhoršování vývoje a výhledů do budoucna v posledních dvou týdnech nicméně členové Výboru poukazovali na značné riziko, že vytvořená prognóza předčasně zastarala. „Členové Výboru očekávají odeznívání ekonomického šoku ve druhé polovině letošního roku, může ale jít o pomalejší proces, než s jakým prognóza ministerstva počítá. Riziko nenaplnění prognózy se přitom týká nejen nominálního HDP, ale také ukazatelů trhu práce, které jsou důležité z hlediska příjmové strany rozpočtu,“ uvedl předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Pavel Sobíšek.

Stejné stanovisko jako v případě makroekonomické prognózy zaujal Výbor pro rozpočtové prognózy také k fiskální prognóze ministerstva financí z dubna 2020. Z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění v letech 2020 a 2021 ji Výbor vyhodnotil jako optimistickou. Pro toto hodnocení hlasovalo 7 z 9 přítomných členů Výboru.

Z pohledu Výboru pro rozpočtové prognózy tak daňové příjmy státního rozpočtu budou v letech 2020 a 2021 nižší, než ve své prognóze ministerstvo financí očekává. „Členové Výboru neshledali nesoulad mezi prognózou příjmů státního rozpočtu po očištění o vliv diskrečních opatření a parametry makroekonomické prognózy MF. Mezi členy Výboru nicméně převažoval názor, že se oproti makroekonomické prognóze horší očekávaný vývoj klíčových makroekonomických ukazatelů propíše do slabšího výběru pojistného a většiny druhů daní. Za riziko byla také označována diskreční opatření, která jsou v této době neukotvená a mohou celkový výběr pojistného a daní snižovat ve větší míře, než je v prognóze uvedeno,“ řekl Sobíšek.

Výbor pro rozpočtové prognózy v souladu se zákonem rovněž zpětně zhodnotil prognózy a výhledy Ministerstva financí ČR pro rok 2019 z hlediska jejich naplnění a přijal stanovisko, že v celém tříletém období předvídaly skutečný makroekonomický vývoj s dostatečnou přesností. Pro toto stanovisko hlasovalo všech 9 přítomných členů Výboru. „Rok 2019 zůstal z hlediska dynamiky růstu HDP i jeho struktury velmi blízko dlouhodobým průměrům, což umožnilo dosáhnout nízkých odchylek prognóz od skutečnosti již od roku T-3. Odchylky se poněkud zvýšily v roce T-1 v návaznosti na akceleraci skutečného růstu ekonomiky v roce 2017. Prognóza v roce T pak vzniklé odchylky zkorigovala. Nepřesnosti v prognózách jsou členy Výboru považovány za mírné, nevykazující systematickou výchylku, a nelze je proto vnímat jako pochybení tvůrců prognózy,“ uvedl předseda Výboru pro rozpočtové prognózy.