Úřad práce: Nezaměstnanost v březnu opět klesla

08.04.2019 18:45 | Zprávy

K 31. 3. 2019 evidoval Úřad práce ČR celkem 227 053 uchazečů o zaměstnání. To je o 14 364 méně než v únoru a o 36 555 osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší březnovou hodnotu od roku 1997, kdy bylo bez práce 199 597 lidí

Úřad práce: Nezaměstnanost v březnu opět klesla
Foto: Hans Štembera
Popisek: Úřad práce

Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 205 013 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob poklesl na 3 % (únor 2019 – 3,2 %, březen 2018 – 3,5 %). Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v březnu nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 339 331, z toho 14 219 v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 99 410 volných míst bylo tzv. „bez příznaku“ pro cizince. Na dalších 239 921 pozic pak mohli zaměstnavatelé přijímat také pracovníky ze zahraničí. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za únor 2019) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobému vývoji, tak ročnímu období. Česká ekonomika je stále v dobré kondici a na vývoji se příznivě podepisuje i příchod jarního počasí, kdy se postupně rozjíždějí sezónní práce. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech.

„V předchozím měsíci odešlo z evidence ÚP ČR téměř 49 tisíc lidí. Řada z nich našla uplatnění ve stavebnictví, v lázeňství, zemědělství, lesnictví, gastronomii nebo třeba cestovním ruchu. A svou činnost obnovují i živnostníci, kteří dočasně přerušili své podnikání. Březen je také typickým měsícem, kdy roste zájem zaměstnavatelů o veřejně prospěšné práce, především v rámci jarních úklidů veřejných prostranství. ÚP ČR s nimi po splnění zákonných podmínek uzavírá dohody. Hlavní nástup těchto činností očekáváme v dubnu. V následujících měsících by mohla nezaměstnanost s velkou pravděpodobností dále klesat,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Řada regionů hlásí nárůst poptávky po sezónních pracovnících a zaměstnancích na krátkodobé pracovní poměry. Ke konci března evidoval ÚP ČR celkem 33 629 takových pozic. Zaměstnavatelé hledají například montážní dělníky, pomocné pracovníky v oblasti těžby a stavebnictví, ve výrobě, v dopravě a skladování nebo třeba uklízeče.

Na pozitivním vývoji na pracovním trhu se podílí nejen široké spektrum volných pracovních míst, ale také proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli, jeho informační a zprostředkovatelské služby a důležitá efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká provazba, kdy ÚP ČR posuzuje klienty v rámci obou oblastí společně, významně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách. V rámci standardizovaných, zejména individualizovaných zprostředkovatelských služeb, které realizují v praxi zaměstnanci ÚP ČR v celé republice, se daří úspěšně umisťovat uchazeče o zaměstnání na trh práce, včetně dříve hůře uplatnitelných klientů.

Klíčovou aktivitou ÚP ČR je monitoringu trhu práce. Jeho prostřednictvím zástupci Úřadu práce ČR informují zaměstnavatele o aktuální nabídce služeb a naopak získávají informace o stavu a očekáváném vývoji zaměstnanosti v regionu, tedy o plánovaném přijímání či propouštění zaměstnanců. Hlavním plusem monitorovací činnosti je, že se veškeré informace dostanou přímo na stůl jednotlivým zaměstnavatelům a nemusí se o nich dovídat zprostředkovaně.

„Prvořadým posláním ÚP ČR je včasné a kvalitní zprostředkování zaměstnání. A to se daří na základě intenzivní komunikace se zaměstnavateli, efektivní práce s uchazeči o zaměstnání a účelnou realizací nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti za přispění cílených projektů určených nejvíce znevýhodněným uchazečům, zejména těm s kumulovanými hendikepy,“ vyzdvihuje generální ředitelka ÚP ČR.

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v březnu 75 okresů, nejvyšší okres Jindřichův Hradec (o 22,8 %), Chrudim (o 17,2 %),  Prachatice (o 16,2 %), Klatovy (o 15,1 %), Uherské Hradiště (o 13,8 %), Strakonice (o 13,1 %), Ústí nad Orlicí (o 12,3 %), Jihlava (o 12,2 %), Znojmo (o 12,1 %) a Písek (o 12 %). Nezaměstnanost naopak vzrostla ve 2 regionech – v okrese Chomutov (o 3,3 %) a Ústí nad Labem (o 0,6 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha - východ (1,1 %), Rychnov nad Kněžnou (1,3 %), Pelhřimov a Praha - západ (shodně 1,5 %), Plzeň - jih a Ústí nad Orlicí (shodně 1,6 %), Benešov a Jičín (shodně 1,7 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 31 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (6,9 %), Znojmo a Most (shodně 5,8 %), Bruntál (5,7 %), Chomutov (5,4), Ústí nad Labem, Ostrava - město a Jeseník (všichni 5,3 %) a Louny (5,1 %). Podíl nezaměstnaných žen poklesl na 3,1 % a mužů na 2,9 %.

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 339 331 volných pracovních míst, což je o 6 220 více než v únoru a o 85 809 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (68 946), ve Středočeském (56 386), v Plzeňském (37 711), v Pardubickém (31 931) a Jihomoravském (25 268) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 7 039 pozic na dohodu o provedení práce a 7 180 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,1), Jeseník (4,1), Znojmo (3,2), Ústí nad Labem (3,1), Sokolov a Bruntál (oba 2,8), Most (2,7) a Hodonín (2,5). Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 13 227 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Zaměstnavatelé měli v březnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, pomocné manipulační pracovníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, nebo páječe. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a už zmíněný individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí také pořádání výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkávání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V rámci monitoringu trhu práce vyrážejí zástupci ÚP ČR pravidelně do terénu, aby poznali co nejpodrobněji potřeby jednotlivých zaměstnavatelů a byli tak schopni ještě více podpořit sladění nabídky a poptávky na pracovním trhu.

„Díky exkurzím, jež absolvují naši zaměstnanci, kteří působí v tzv. první linii, tedy v přímém kontaktu s klientem, můžeme následně mnohem lépe popsat nabízenou pozici a také posoudit její vhodnost pro konkrétního uchazeče. Výsledkem je pak mnohem vyšší procento úspěšnosti při jejím obsazení,“ přibližuje Kateřina Sadílková.

V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota slevit z původních požadavků. Řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce. Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a "pracují" s nimi mnohem intenzívněji.

Během března se na ÚP ČR nově přihlásilo 34 412 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet vyšší o 23 osob, meziročně pak vyšší o 1 699 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 48 776 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 10 747 více než v únoru a o 1 228 méně než rok předtím. Novou práci získalo 32 993 lidí - o 8 510 více než v předchozím měsíci a o 1 278 méně než v březnu 2018.

V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v březnu 43,2 roku. Mezi evidovanými bylo 84 043 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 37 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 25,1 % - celkem 56 965. 

Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů, pracovníků ostrahy či řidičů osobních a malých dodávkových automobilů. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 557 dnů.

V uplynulém měsíci bylo bez práce 115 488 žen (50,9 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 37 794 OZP (16,6 % z celkového počtu nezaměstnaných).

Ke konci března evidoval ÚP ČR celkem 9 377 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 413 a meziročně pak o 781 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,1 % (únor 2019 – 4,1 %, březen 2018 – 3,9 %). Bez práce bylo k 31. 3. 2019 celkem 6 073 bývalých studentů, tj. o 386 méně než v předchozím měsíci (únor 2019 – 6 459, březen 2018 – 6 696, březen 2017 – 10 256). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 73 830 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, kováře, nástrojáře, pomocníky ve výrobě, obsluhu pojízdných zařízení a strojů ve výrobě nebo řemeslníky či pracovníky v informačních službách.

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci března podpořil prostřednictvím příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti celkem 12 153 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Dosud o něj požádalo celkem 9 550 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 390), Olomouckém (2 288), Ústeckém (1 022) a Jihomoravském (929) kraji. Jen v březnu přijal Úřad práce ČR 148 žádostí. S 6 288 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 65 z nich v březnu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč. Podpoření uchazeči  nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, pracovníci ve zdravotnictví a sociální oblasti, dámská krejčová, učitelé, skladníci, uklízečky, asistent pedagoga, masér, sýrařka nebo obchodní referenti.

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 378 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (87), Olomouckém (82), Zlínském (45) a Jihomoravském (42) kraji. Celkem 180 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, pracovníci v oblasti osobních služeb, dělníci v elektrovýrobě, programátor, školnice, prodavačky, učitelé, právník, lékař, personální konzultant, fotograf, laborant, zdravotní sestry, recepční či vizážistka.

Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami, nasmlouvaných 8 798 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (3 085), v Moravskoslezském (1 534) a ve Středočeském (843) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 2 875 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.

Tradiční vlajkovou lodí APZ jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci března pracovalo na VPP celkem 3 911 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce a působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč. 

Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. tehdy, když se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Pokud konkrétní klient spadá do výše uvedené skupiny, může ÚP ČR udělit výjimku, aby dotyčný mohl u stejného zaměstnavatele nastoupit na VPP znovu. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR.

„V případě, že se obci nedostává vhodných uchazečů, může přijmout na VPP i nezaměstnaného z jiného kraje či okresu. Příspěvek jde tzv. za klientem, to znamená, že je třeba, aby se zaměstnavatel obrátil na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR, na kterém je uchazeč evidován, a požádal o příspěvek na veřejně prospěné práce,“ říká generální ředitelka ÚP ČR.

VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci března šanci získat zaměstnání 3 510 uchazečů. Celkem 17 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, v zahradnictví, zemědělství, ve strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní nebo montážní dělníky. Celkem 1 053 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah i složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 31. 3. 2019 se jich účastnilo celkem 1 144 lidí. Nejčastěji realizovanou  rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských a profesních průkazů, vč. profesní způsobilosti. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci mezi 40 a 44 lety. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci března 1 127 osob se zdravotním postižením (z toho jich 30 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 191 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 82 480 lidí, tj. 36,3 % všech uchazečů vedených v evidenci (únor 2019 – 38,5 %, březen 2018 – 31,5 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 7 508 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 83 081 uchazeči o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za únor 2019, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 1,9 %, EU28 – 6,7 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 1,9 %, EU28 6,5 %). Podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database.

Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na http://portal.mpsv.cz/sz/stat.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ: Největší česká síť veřejných dobíjecích stojanů pro elektroauta má sto ultrarychlých stojanů

19:11 ČEZ: Největší česká síť veřejných dobíjecích stojanů pro elektroauta má sto ultrarychlých stojanů

ČEZ za letošní rok postavil 55 ultrarychlých stojanů, a jejich počet tak zdvojnásobil. Stou ultraryc…