Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 188 421 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob poklesl na 2,7 % (březen 2019 – 3 %, duben 2018 – 3,2 %). Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v dubnu nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 339 919, z toho 14 231 v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 97 514 volných míst bylo tzv. „bez příznaku“ pro cizince. U dalších 242 405 pozic pak zaměstnavatelé uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze zahraničí. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za březen 2019) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobému vývoji, tak ročnímu období. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance převážně v technických a dělnických oborech.

„V plném proudu jsou už i sezonní práce, především ve stavebnictví, v gastronomii a cestovním ruchu, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, lázeňství či těžbě. V dubnu také už naplno běží veřejně prospěšné práce, v jejichž rámci probíhají jarní úklidy veřejných prostranství. V následujících měsících by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesat,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Česká ekonomika je nadále v dobré kondici a řada krajů hlásí rekordní hodnoty, pokud jde o pokles nezaměstnanosti. Na druhou stranu ale tento stav komplikuje podle Kateřiny Sadílkové situaci na pracovním trhu.

„Firmám chybí kvalifikovaní řemeslníci, poptávají dělnické profese, ale také odborníky v informačních technologiích. V některých regionech a odvětvích je nedostatek nabídky pracovní síly už také z řad uchazečů o zaměstnání, Pro Úřad práce ČR je současný vývoj impulsem pro zavedení nových přístupů k podpoře zaměstnatelnosti různých cílových skupin. Zároveň jsme se ještě více zaměřili na zkvalitnění a zefektivnění naši činnosti tak, aby zrcadlila požadavky zaměstnavatelů. Klademe důraz na přímý kontakt se zaměstnavateli, monitorujeme jejich potřeby v terénu a naši specialisté jsou s nimi v maximálně možné míře v osobním a pravidelném kontaktu. Zároveň se ale snažíme touto činností zaměstnavatele zbytečně nezatěžovat a vycházíme jim vstříc s termíny a délkou návštěv.“

Veškeré tyto a další činnosti probíhají v rámci klíčové aktivity ÚP ČR, kterou je monitoring trhu práce. Jeho prostřednictvím zástupci Úřadu práce ČR informují zaměstnavatele o aktuální nabídce služeb a naopak získávají informace o stavu a očekáváném vývoji zaměstnanosti v regionu, tedy o plánovaném přijímání či propouštění zaměstnanců. Hlavním plusem monitorovací činnosti je, že se veškeré informace dostanou od našich specialistů přímo na stůl jednotlivým zaměstnavatelům a nemusí se o nich dovídat zprostředkovaně.

Jak už bylo řečeno, v uplynulém měsíci pokračoval pokles nezaměstnanosti. Ten meziměsíční zaznamenalo v dubnu všech 77 okresů, nejvyšší pak okres Jindřichův Hradec (o 24,8 %), Jeseník (o 20,3 %), Břeclav (o 20 %), Svitavy (o 19,1 %), Chrudim (o 18,2 %), Žďár nad Sázavou a Znojmo (oba o 15,8 %), Litoměřice (o 15,3 %), Třebíč (o 14,9 %) a Náchod (o 14,7 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha-východ (1,1 %), Rychnov nad Kněžnou (1,2 %), Pelhřimov (1,3 %), Jindřichův Hradec, Plzeň-jih a Ústí nad Orlicí (shodně 1,4 %), Benešov a Prahazápad (oba 1,5 %), České Budějovice a Mladá Boleslav (oba 1,6 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 28 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (6,9 %), Most (5,7 %), Ostrava-město (5,2 %), Ústí nad Labem a Bruntál (oba 5,1 %), Chomutov (5 %), Znojmo (4,9 %) a Louny (4,6 %). Podíl nezaměstnaných žen poklesl na 2,9 % a mužů na 2,6 %.

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 339 919 volných pracovních míst, což je o 588 více než v březnu a o 72 812 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (70 640), ve Středočeském (58 114), v Plzeňském (37 770), v Pardubickém (27 528) a Jihomoravském (24 901) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 7 241 pozic na dohodu o provedení práce a 6 990 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,6 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5), Sokolov, Jeseník a Ústí nad Labem (shodně 2,8), Most (2,6), Bruntál (2,5), Znojmo (2,4) a Hodonín (2,2). Z celkového počtu nahlášených volných míst jich bylo 13 121 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Úřad práce ČR zaznamenal v uplynulém měsíci nárůst poptávky po sezónních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Ke konci dubna evidoval 35 425 takových pozic. Firmy na ně hledají například montážní dělníky, pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví, ve výrobě, v dopravě, zemědělství, lesnictví či rybářství. V menší míře se objevují též nabídky v rámci letních brigád. Poptávka je po prodavačích rychlého občerstvení, pracovnících do zahradnictví a rekreačních středisek, sběračích ovoce a dalších zaměstnancích v turismu, ubytovacích a hotelových službách nebo gastronomii. Zaměstnavatelé ale hledají většinou brigádníky prostřednictvím internetové inzerce či vlastních zaměstnanců.

Obecně měli zaměstnavatelé v dubnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, pomocné manipulační pracovníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, nebo páječe. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí také pořádání výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i exkurze zprostředkovatelů ÚP ČR ve firmách či setkávání v rámci regionálních partnerství a osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce.

„Zaměstnavatelé mají možnost přijmout na volnou pozici také pracovníky z volného trhu práce nebo třeba ze zahraničí. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota slevit z původních požadavků. Na druhou stranu je třeba říci, že řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce,“ upozorňuje generální ředitelka ÚP ČR.

Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a "pracují" s nimi mnohem intenzívněji.

Během dubna se na ÚP ČR nově přihlásilo 35 817 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet vyšší o 1 405 osob, meziročně pak vyšší o 412 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 53 042 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 4 266 více než v březnu a o 3 173 méně než rok předtím. Novou práci získalo 36 405 lidí - o 3 412 více než v předchozím měsíci a o 3 807 méně než v dubnu 2018.

V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v dubnu 43,2 roku. Mezi evidovanými bylo 78 094 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 37,2 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 25,8 % - celkem 54 213.

Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce osob, které hledají práci na pozici pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů, pracovníků ostrahy či řidičů osobních a malých dodávkových automobilů. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 573 dny. 

V uplynulém měsíci bylo bez práce 110 348 žen (52,6 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 36 162 OZP (17,2 % z celkového počtu nezaměstnaných).

Ke konci dubna evidoval ÚP ČR celkem 8 754 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 623 a meziročně pak o 774 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,2 % (březen 2019 – 4,1 %, duben 2018 – 3,9 %). Bez práce bylo k 30. 4. 2019 celkem 5 527 bývalých studentů, tj. o 546 méně než v předchozím měsíci (březen 2019 – 6 073, duben 2018 – 6 091, duben 2017 – 9 149). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 74 499 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, kováře, nástrojáře, pomocníky ve výrobě, obsluhu pojízdných zařízení a strojů ve výrobě nebo řemeslníky či pracovníky v informačních službách.

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci dubna podpořil prostřednictvím příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti celkem 12 381 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty spolufinancované z národních a evropských peněz. Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Veřejně prospěšné práce jsou tradiční vlajkovou lodí APZ. Ke konci dubna na nich pracovalo celkem 4 962 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce a působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. tehdy, když se jedná o osobu s kumulovanými hendikepy, jako např. se zdravotním postižením, ve věku do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR.

„V případě, že se obci nedostává vhodných uchazečů, může přijmout na VPP i nezaměstnaného z jiného kraje či okresu. Příspěvek jde tzv. za klientem, to znamená, že je třeba, aby se zaměstnavatel obrátil na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR, na kterém je uchazeč evidován, a požádal o příspěvek na veřejně prospěné práce,“ říká generální ředitelka ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci dubna šanci získat zaměstnání 3 182 uchazečů. Celkem 17 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, v zahradnictví, zemědělství, ve strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní nebo montážní dělníky. Celkem 949 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Během tří let o něj požádalo celkem 9 643 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 408), Olomouckém (2 293), Ústeckém (1 042) a Jihomoravském (938) kraji. Jen v dubnu přijal Úřad práce ČR 109 žádostí. S 6 341 žadatelem už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 53 z nich v dubnu). V  jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč, protože podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, pracovníci ve zdravotnictví a sociální oblasti, dámská krejčová, učitelé, skladníci, uklízečky, asistent pedagoga, masér, sýrařka nebo obchodní referenti.

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 383 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (88), Olomouckém (83), Zlínském (45) a Jihomoravském (44) kraji. Celkem 180 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, pracovníci v oblasti osobních služeb, dělníci v elektrovýrobě, programátor, školnice, prodavačky, učitelé, právník, lékař, personální konzultant, fotograf, laborant, zdravotní sestry, recepční či vizážistka.

Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami nebo knihovnami, nasmlouvaných 8 277 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (2 834), v Moravskoslezském (1 215) a ve Středočeském (866) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 2 546 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah a složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 30. 4. 2019 se jich účastnilo celkem 978 lidí. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských a profesních průkazů, vč. profesní způsobilosti. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci mezi 40 a 44 lety. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace  zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci dubna 1 080 osob se zdravotním postižením (z toho jich 29 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 178 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 71 734 lidí, tj. 34,2 % všech uchazečů vedených v evidenci (březen 2019 – 36,3 %, duben 2018 – 29,3 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 7 759 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 71 041 uchazeči o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za březen 2019, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,1 %, EU28 – 6,6 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 1,9 %, EU28 6,4 %). Podrobnosti ZDE.

Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny ZDE.