Díky proaktivní komunikaci se ÚP ČR podařilo získat informace o plánovaném vytvoření 64 163 volných pracovních míst. Od ledna do prosince uspořádal ÚP ČR pro zaměstnavatele v celé republice přes 4 673 předvýběrových řízení, 2 934 výběrových řízení a 91 burz či miniburz práce. V průběhu loňského roku 2017 vyřadil ÚP ČR z evidence uchazečů o zaměstnání celkem 600 937 osob, z toho do zaměstnání jich nastoupilo 387 820. (tj. 64,54 %).

Ještě lepší zmapování situace na trhu práce v regionech, vyšší informovanost zaměstnavatelů, účinnější kariérové i profesní poradenství a přesnější zacílení nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Takový je výsledek proaktivní komunikace, kterou Úřad práce ČR uplatňuje v praxi. Jeho zaměstnanci intenzivně komunikují nejen s uchazeči, ale také např. se zaměstnavateli, různými profesními svazy zaměstnavatelů, neziskovými organizacemi a samosprávou. V popisu jejich práce je individuální a aktivní přístup ke všem důležitým aktérům na trhu práce.

„Cílem je informovat zaměstnavatele o aktuální nabídce služeb Úřadu práce ČR a také jim sdělit, na jaké konkrétní zaměstnance se mají v případě potřeby obracet. Naši lidé naopak získají informace o stavu a očekáváném vývoji zaměstnanosti v regionu, tedy o plánovaném přijímání či propouštění zaměstnanců. Jde o údaje, které nám pomáhají v analýze budoucího vývoje zaměstnanosti a potřeb zaměstnavatelů. Monitoring trhu práce je klíčovou aktivitou Úřadu práce ČR,“ vysvětluje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Terénní pracovníci úřadu nejdříve zaměstnavatele telefonicky nebo emailem kontaktují a nabídnou mu osobní schůzku. Během ní mu podají podrobné informace týkající nejen jednotlivých nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, jejichž nabídka a realizace vychází z potřeb konkrétních zaměstnavatelů a konkrétního regionu, ale také možností uspořádání

výběrových řízení, rekvalifikací nebo třeba prezentace na burzách práce. Aby byli zaměstnavatelé a obce co nejlépe informovaní o nabídce služeb, realizuje pro ně ÚP ČR také tematické semináře. Hlavním plusem monitorovací činnosti je, že se veškeré informace dostanou přímo na stůl jednotlivým zaměstnavatelům, nemusí se o nich dovídat zprostředkovaně, a proto někdy jako nepřesně nebo zkresleně interpretovaných. Dozví se, co konkrétně v jejich případě mohou využít. Tedy informace, které obvykle nemají čas sledovat. Na základě osobního jednání tak může Úřad práce ČR připravit nabídku služeb zaměstnavateli skutečně na míru.

„Úřad práce ČR se ještě více zaměřuje na získávání detailnějších informací o potřebách a požadavcích zaměstnavatelů na lidské zdroje. Smyslem monitoringu trhu práce je tedy získat takové informace o volných pracovních místech, pracovních podmínkách, aby na jejich základě ÚP ČR mohl zprostředkovat zaměstnavateli přesně takového zaměstnance, jakého potřebuje,“ přibližuje ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.

„Pro zaměstnavatele je terénní specialista často „styčným důstojníkem“ za ÚP ČR, na kterého se obrací v případě potřeby. A to jim dává pocit individuální péče,“ říká ředitel Krajské pobočky (KrP) ÚP ČR v Olomouci Jiří Šabata.

„Poskytujeme jim kompletní informační servis, včetně pomoci při podání žádostí a vysvětlení potřebných postupů. Dostávají komplexní informace v ucelené formě a u každého z nich se snažíme najít to nejlepší řešení,“ shrnuje ředitel KrP ÚP ČR v Hradci Králové Martin Horák. Právě předvýběrová a výběrová řízení, která ÚP ČR pro zaměstnavatele pořádá, pomáhají firmám i obcím nejen po stránce administrativní, ale také jim výrazně šetří čas a náklady na nové zaměstnance.

„Pracovník monitoringu převezme hlášenku o volném pracovním místě, předá ji kolegům, kteří zadají informace do systému, zajistí předvýběr vhodných uchazečů o zaměstnání i samotné výběrové řízení v prostorách úřadu,“ popisuje praxi ředitel KrP ÚP ČR v Ústí nad Labem Radim Gabriel. Od ledna do prosince loňského roku zorganizovali zaměstnanci ÚP ČR v rámci celé republiky 7 607 předvýběrových a výběrových řízení. V této souvislosti je třeba poukázat také na fakt, že klienti Úřadu práce ČR nejsou pro zaměstnavatele jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec zvolí, rozhoduje řada aspektů, např. výše mzdy, benefity nebo třeba dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele. Právě společensky odpovědné chování zaměstnavatele je jeho velkou konkurenční výhodou. Naprosto stěžejní je pak integrace nového zaměstnance, do které spadá zejména proces zaškolení a celkové adaptace, a v neposlední řadě i dodržení předem dohodnutých podmínek zaměstnání.

Zájem zaměstnavatelů o další spolupráci potvrzují rostoucí počty volných pracovních míst, které firmy díky monitoringu trhu práce ÚP ČR hlásí, přestože jim zákon tuto povinnost neukládá. Od ledna do prosince 2017 oznámilo 7 775 zaměstnavatelů, že v horizontu několika měsíců vytvoří celkem 64 163 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o volné pozice v technických, řemeslných oborech a službách. Nejvíce takto predikovaných volných pracovních míst nahlásili během loňského roku zaměstnavatelé v Plzeňském (12 366), Jihočeském (6 709) a Moravskoslezském (6 333) kraji. O rok dříve tento záměr uvedlo 8 665 zaměstnavatelů. Tehdy počítali s vytvořením 56 811 volných pracovních míst.

Ideální je, když se podaří tzv. spárovat konkrétní volné pracovní místo, a konkrétního vytipovaného uchazeče z evidence ÚP ČR. A právě o to se ÚP ČR v době, kdy nezaměstnanost dosahuje historického minima a naopak roste zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance, snaží v maximální možné míře. V tomto ohledu se pozitivně projevuje ještě intenzivnější koordinovaná a cíleně zaměřená spolupráce útvarů Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká provazba, kdy ÚP ČR posuzuje klienty v rámci obou oblastí společně, významně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách. Výsledkem je fakt, že se Úřadu práce ČR daří snižovat podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Ke konci ledna 2018 tvořili ti, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 31,7 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. To je podle dostupných statistik meziročně nejnižší lednová hodnota od roku 2014, kdy jich bylo 37,1 % (leden 2015 - 42,8 %, leden 2016 40,1 %, leden 2017 - 36,2 %).

„Úřad práce ČR vynakládá velké úsilí v aktivizaci těchto osob a odstranění jejich pracovních bariér, ať již formou individuálního a skupinového poradenství, rekvalifikacemi nebo dotovanými pracovními místy,“ upozorňuje ředitelka KrP ÚP ČR v Jihlavě Šárka Kubátová.

Pokud jde o nástroje a opatření APZ, bodují u zaměstnavatelů společensky účelná pracovní místa vyhrazená pro konkrétního uchazeče o zaměstnání (SÚPM), u obcí pak hlavně veřejně prospěšné práce (VPP). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá vysoká kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech. Zaměstnanost významně podporují také projekty spolufinancované z národních a evropských peněz, např. „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II“ (POVEZ II), který umožňuje zaměstnavatelům získat finanční příspěvky na zvyšování odborných znalostí a dovedností stávajících a budoucích zaměstnanců.

Jednou ze společností, která této možnosti využila je Nová Mosilana, a. s. S Úřadem práce ČR spolupracuje dlouhodobě v oblasti získávání nových pracovníků i školení stávajících zaměstnanců. Právě ta je dle slov ředitele pro lidské zdroje Karla Pokorného stěžejní pro splnění plánovaného objemu výroby při dodržení kvality.

„V rámci zvyšování odborné úrovně našich zaměstnanců byly v roce 2017 přínosné především vzdělávací akce v rámci projektu POVEZ II. Jednalo se především o jazykové vzdělávání a odborné vzdělávání mistrů a předních dělníků. V průběhu čtyř vzdělávacích dnů získalo nové znalosti v oblasti technologických souvislostí v řízení a motivaci pracovníků zhruba sedm desítek našich liniových manažerů.“

Flexibilitu ÚP ČR při hledání nových zaměstnanců si pochvaluje Michal Havliš ze společnosti INDUS PRAHA, spol. s r. o., která působí v oblasti ostrahy. Firma potřebovala během dvou dnů obsadit místa vrátných. Obrátila se tedy na Kontaktní pracoviště ÚP ČR ve Žďáru nad Sázavou.

„Sdělil jsem příslušnému pracovníkovi ÚP ČR, jaký máme problém. Ten tíživou situaci naší společnosti pochopil. Společně s kolegyněmi ze zprostředkování vybral vhodné kandidáty z řad uchazečů o zaměstnání. Díky tomu skutečně v daném termínu nastoupili dva noví zaměstnanci, kteří se po čtyřech týdnech jeví jako perspektivní a počítáme s tím, že u nás zůstanou natrvalo.“

Pozitivní zkušenost s Úřadem práce ČR má i Městský úřad v Náměšti nad Oslavou. V rámci projektu Záruky pro mladé zaměstnal dva absolventy. Jeden z nich následně získal úřednické místo na dobu neurčitou „Na absolventech, pokud jsou šikovní a chtějí pracovat, je už jeden rok praxe a dobré vedení ihned po nástupu neskutečně vidět, a to je dle mého názoru ta nejlepší prevence budoucí nezaměstnanosti. Musím říci, že s Úřadem práce ČR je velice dobrá spolupráce,“ uzavírá tajemnice MÚ Jaromíra Moudrá.