Otázkou je tedy načasování kampaně Šnečí finta spojené s nařčením čelných představitelů ÚOHS ze „zahlazení pochybných zakázek“. Agenda prvního místopředsedy Hynka Broma je spojena s oblastí hospodářské soutěže a nikdy nebyla a ani není jakkoliv spojena s činností Sekce veřejných zakázek. Oba čelní představitelé Úřadu ani nejsou v současné době členy stran uváděných v materiálech NFPK. ÚOHS proto považuje Šnečí fintu za kampaň jednoho ze členů vedení NFPK, vedenou prostřednictvím tohoto nadačního fondu. Společnost, jíž je tento člen vedení NFPK majitelem, byla Úřadem a soudy, a to včetně Ústavního soudu ČR, usvědčena z nezákonného protisoutěžního jednání, za což dostala citelnou pokutu. Pro Českou republiku je velmi nebezpečné, podléhají-li aktivistické organizace nátlaku lobbistických skupin. 

NFPK kritizuje negativní stav, který však úprava nového zákona o zadávání veřejných zakázek předvídá a efektivně mu brání. Vysvětlení problematiky napadené části zákona o zadávání veřejných zakázek není možné shrnout na jednu stranu. Úřad proto přistoupil k vypracování hlubší analýzy (kterou Úřad zveřejňuje současně s touto tiskovou zprávou), neboť první vysvětlující reakci Úřadu formou tiskové zprávy považoval NFPK za zavádějící. Navíc vyvracení mediálně vděčných povrchních a bezdůkazných nařčení ze strany NFPK odborným vysvětlením vyžaduje více prostoru. Nicméně už po první reakci Úřadu uznal NFPK ve svém stanovisku z 3. 5. 2017 svůj omyl alespoň ve svých vyjádřeních týkajících se rozkladů, když jak sám přiznal, omylem tvrdil, že „podle nové právní úpravy tedy, i když ÚOHS zkonstatuje porušení zákona, zadavatel podá rozklad a bez dalšího se vyhne jakémukoliv přezkumu anebo sankci za jeho protiprávné kroky“. K této situaci samozřejmě nikdy nemůže dojít, poněvadž tomu výslovně brání zákon a ten přímo stanovuje speciální blokační dobu a znemožňuje zadavateli uzavřít smlouvu až do pravomocného druhoinstančního rozhodnutí o rozkladu. Cílem předkládané analýzy ÚOHS je přinášet nadačnímu fondu světlo i do dalších paragrafů zákona. 

Prodloužení 60denní blokační doby, během níž zadavatel nemůže podepsat s vybraným zadavatelem smlouvu, jak navrhuje NFPK, otevírá prostor lobbistům, naopak zadavatelům a poctivým dodavatelům by v této situaci hrozilo, že jejich zakázka bude nerealizovatelná, neboť neustálé podávání žalob a kasačních stížností by oddalovalo zadavateli možnost smlouvu uzavřít. A to zcela zbytečně, jak vysvětluje přiložená analýza, zodpovědnost zadavatele podpisem smlouvy nekončí. Úřad nemá zbytečně blokovat veřejné zakázky, ve kterých zadavatel postupoval správně.   

Úřad znovu opakuje, že při rozhodování v oblasti veřejných zakázek se řídí zákonem a správním řádem a správnost postupu ÚOHS opakovaně a jednoznačně potvrdil jak Nejvyšší správní soud, tak v nedávné době v rámci EU Pilot i Evropská komise[2]. Za postup s prokorupčním potenciálem lze naopak označit řešení navrhované NFPK, jak Úřad vysvětlil ve své hlubší analýze, jež je přílohou tiskové zprávy.  

Dále Úřad znovu opakuje, že NFPK uvádí neaktuální statistické údaje o délce rozhodování Úřadu, vycházející ze studie EconLab, která zpracovávala data z let 2012–2015. Současná délka lhůt, ve kterých Úřad rozhoduje, je odlišná: za rok 2016 v prvním stupni činila průměrná lhůta pro vydání rozhodnutí 31 dnů, při započítání příkazů činí tato lhůta 19 dnů. Rovněž ve druhém stupni se délka správního řízení dostala pod 60denní hranici stanovenou zákonem. S ohledem na uvedenou průměrnou délku správního řízení Úřadu je evidentní, že v drtivé většině případů dojde k vydání rozhodnutí Úřadem před koncem 60denní blokační doby. Jestliže tomu tak v ojedinělých případech nebude, má Úřad zachovánu možnost nařídit předběžné opatření. Je tedy nejen zajištěna efektivní ochrana dodavatele, ale tato je i výrazným způsobem posílena. 

NFPK dále tvrdí, že „uchazeči jsou postupem ÚOHS demotivováni, nebrání se“. Opak je pravdou. Agenda Úřadu v oblasti veřejných zakázek v období sledovaném NFPK, tedy v letech 2012–2016, výrazně narůstala: Úřad přijal 2 260 návrhů a prošetřil 4 773 podnětů, zahájil 3 731 prvostupňových a 1 818 druhostupňových správních řízení, vydal 5 088 prvostupňových a 1 903 druhostupňových rozhodnutí. V roce 2016 bylo vydáno v prvním stupni 65 rozhodnutí a ve druhém stupni 53 rozhodnutí, kterými Úřad zastavil správní řízení pro bezpředmětnost, tj. 8 % z celkového počtu rozhodnutí vydaných v roce 2016 v oblasti veřejných zakázek, z nichž však pouze u části bylo důvodem bezpředmětnosti uzavření smlouvy (statistiku jednotlivých důvodů bezpředmětnosti Úřad neeviduje).    

Úřad je otevřen odborné diskusi, není třeba osočovat a zesměšňovat činnost Úřadu. Vyzýváme NFPK, aby přesně definoval, jaké nové znění zákona o zadávání veřejných zakázek navrhuje, neboť osočování a  zesměšňování není konstruktivním přístupem k tvorbě nového zákona. Žádáme NFPK, aby se zamyslel nad tím, že je třeba zachovat efektivní a rychlé rozhodování a nepřipustit, aby se při řešení veřejných zakázek navrátily zpět obstrukční postupy.  

Analýza ÚOHS ke kampani Nadačního fondu proti korupci ve věci úpravy blokační lhůty zakazující zadavateli uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem v zákoně o zadávání veřejných zakázek

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

korupce , ÚOHS , NFPK

autor: Tisková zpráva