Hlavním tématem obou jednání byla ruská agrese vůči Ukrajině. Evropská rada, které se zúčastnil také prezident USA Joe Biden, se dále věnovala sankcím vůči Rusku, řešení uprchlické vlny, energiím a posílení obranné spolupráce. 

Mimořádný summit NATO

Ve čtvrtek 24. března proběhl mimořádný summit Severoatlantické aliance (NATO), který byl zaměřen na ruskou agresi vůči Ukrajině a jehož se zúčastnili všichni lídři včetně prezidenta USA Joea Bidena.

„Summit ukázal velkou shodu, naprostou jednotu Severoatlantické aliance, pokud jde o podporu Ukrajiny a kroky proti ruské agresi. Konkrétním výsledem summitu je, že spojenci budou nadále poskytovat politickou i praktickou podporu Ukrajině v jejím statečném boji,“ uvedl po jednání premiér Fiala.

Summit se věnoval také posílení východního křídla NATO a dlouhodobému cíli navyšování výdajů na obranu. „My se budeme aktivně podílet a podílíme se na posilování východního křídla Severoatlantické aliance. Možná, že kdybych měl podtrhnout jeden z výsledků dnešního jednání, tak je to právě výrazné posílení vojenské alianční přítomnosti na východě. Jedná se celkově až o 40 000 vojáků, vzniknou čtyři nová bojová uskupení na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku. Česká republika už je zastoupena v bojových uskupeních, která jsou v Litvě a Lotyšsku, a Česká republika, to je také důležité říct, bude velet bojovému uskupení na Slovensku, kam pošleme asi 650 vojáků,“ řekl předseda české vlády.

Spojenci se dále shodli na prodloužení mandátu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga o další rok do 30. září 2023.

Jednání Evropské rady

Evropská rada se první den jednání rovněž věnovala vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině, sankcím vůči Rusku a pokračování podpory Ukrajiny. K lídrům se osobně připojil prezident USA Joe Biden a prostřednictvím videokonference také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský. „Jasně se ukázal jednotný postoj Severoatlantické aliance, Evropské unie a Spojených států. Ta jednota je zdůrazňována na všech úrovních a je důležitá, protože právě jednota západního světa, silná transatlantická spolupráce Evropské unie se Spojenými státy, to je něco, s čím Vladimír Putin nepočítal,“ zmínil Petr Fiala.

Vedoucí představitelé EU diskutovali také o sankcích proti Rusku a Bělorusku, které již byly přijaty a které mají na oba státy značný dopad. „Sankce, jak jsou teď nastaveny, tak fungují. Jsou rozsáhlé a zasahují ruské elity a ruskou ekonomiku. Čím déle budou trvat, tím budou účinnější. Ale domluvili jsme se na tom, že Evropská komise bude připravovat další balíček sankcí. To je důležitá věc, která bude zpřesňovat a rozšiřovat některé už zavedené sankce. Bude ale také zaměřen na to, abychom zjistili případné mezery, kterými by se sankce daly obcházet, a tyto mezery se ještě pokusili co nejlépe zacelit,“ vysvětlil premiér Fiala.

Evropská rada se během prvního dne věnovala také politické, finanční, materiální a humanitární pomoci Ukrajině, včetně podpory k obnově demokratické Ukrajiny po skončení agrese. „Důležitá pro Českou republiku je také informace, že byl schválen záměr vytvořit fond, ze kterého bude financována poválečná obnova Ukrajiny. Byl to jeden z bodů, které jsme prosazovali, jakási představa Marshallova plánu pro Ukrajinu,“ doplnil předseda vlády.

K dalším tématům prvního dne patřilo zvládání zátěže spojené s uprchlickou vlnou. „Další věcí, která je důležitá pro Českou republiku, je deklarace nebo úmysl Evropské unie podílet se finančně na zvládání zátěže spojené s uprchlickou vlnou. Takovou pomoc nabídl i americký prezident Biden,“ konstatoval premiér Fiala.

V pátek 25. března byla hlavním tématem jednání lídrů Evropské unie energetika, a sice otázka energetické bezpečnosti a setrvale vysokých cen energií. O postupném ukončení závislosti na dovozu ruského zemního plynu, ropy a uhlí vedoucí představitelé EU hovořili už na neformálním zasedání ve Versailles 10. a 11. března 2022. „Spojené státy a Evropa budou také pokračovat, a to je důležitá zpráva, na zajišťování evropské energetické bezpečnosti. To znamená, že můžeme počítat se spoluprací a podporou ze strany Spojených států ve společném úmyslu evropských zemí zbavit se závislosti na ruských energetických zdrojích, především ropě a plynu, ale také uhlí,“ uvedl Petr Fiala.

V otázce aktuálních vysokých cen energií se představitelé Evropské unie shodli na tom, že státní pomoc vedoucí ke snížení dopadů stále dražších energií musí být dočasná, musí být odůvodněná a členské státy by měly pracovat také na snižování dopadů na ty nejzranitelnější občany. „Což je přesně směr, kterým postupuje naše vláda, protože nám je jasné, že všechny dopady a náklady plošných opatření nakonec musí někdo zaplatit a nebude to nikdo jiný než střední třída,“ dodal premiér Fiala.

„Prosadili jsme také to, že při tvorbě energetického mixu mají být zohledňovány národní podmínky, to znamená potvrzení rozvoje jádra. Shodli jsme se také na tom, že všechny členské státy se budou muset před nadcházející zimou adekvátně předzásobit plynem. To co je důležité a je to potvrzení toho cíle a nové upřesnění, že se chceme zbavit závislosti na ruském plynu a ropě. Komise ve spolupráci s členskými státy vypracuje do konce května konkrétní plán jak toho co nejlépe a co nejrychleji dosáhnout,“ shrnul další závěry jednání český předseda vlády.

Diskuze se vedla také o posílení evropské obranné a bezpečnostní spolupráce. Evropská rada potvrdila Strategický kompas.