Dotační program na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen má pomoci firmám ze sektoru zemědělství, lesnictví, rybářství, těžby a dobývání a zpracovatelského průmyslu, které se prokáží smlouvou o dodávkách plynu s roční spotřebou vyšší než 630 MWh nebo v případě elektřiny jsou napojené na vysoké či velmi vysoké napětí, nacházejí se v provozní ztrátě a alespoň padesát procent této ztráty je způsobeno zvýšením nákladů na zemní plyn a elektřinu spojených s ruskou agresí na Ukrajině.

„Firmy, to znamená, že velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci už od 1. listopadu čerpat podporu v celkové výši 30 miliard korun v rámci dočasného krizového rámce. Plánujeme dalších třicet miliard korun, které budou vycházet z návrhu evropského nařízení o krizových opatřeních pro snížení vysokých cen energií, které jsme navrhli a vypracovali společně s Evropskou komisí a dalšími členskými státy a které bylo dnes ohlášeno předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala.

„To znamená, že malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování oznámené v pondělí, tedy ty, které jsou odběrateli vysokého napětí a velmi vysokého napětí, budou moci podle aktuálního návrhu čerpat pomoc až ve výši osmdesáti procent průměrné spotřeby za posledních pět let. My toto nařízení budeme v České republice implementovat bezprostředně po jeho předpokládaném schválení Radou Evropské unie 30. září,“ doplnil předseda vlády.

Dnes schválený dotační program doplní v pondělí vládou schválený balíček opatření na pomoc s vysokými cenami energií domácnostem, malým firmám a živnostníkům, organizacím z veřejného sektoru a dalším maloodběratelům ve formě zastropování cen silové elektřiny na šesti korunách a plynu na třech korunách za kilowatthodinu.

Vláda schválila také návrh novely zákona o spotřebních daních, kterou chce prodloužit snížení sazby spotřební daně na naftu o 1,50 koruny na litr i po 30. září, a to až do konce roku 2023. Důvodem je přetrvávající vysoká cena nafty, která je kvůli své strategické důležitosti v současné době průměrně o 5,50 koruny na litr vyšší než cena benzínu, a také fakt, že sníženou sazbu na minimální úrovni stanovené Evropskou unií využívají i okolní státy, což by znevýhodňovalo české dopravce. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva financí.

Vláda odsouhlasila také uvolnění více než 225,3 milionu korun z vládní rozpočtové rezervy na pokrytí mimořádných výdajů vzniklých v souvislosti s požárem v národním parku České Švýcarsko. Peníze budou použity na zaplacení přesčasů a odměn pro zasahující hasiče a policisty, ale také na úhradu spotřebovaných pohonných hmot či na obnovu techniky a vybavení zničených během náročného zásahu, který trval rekordních 21 dnů. Více než 68 milionů korun půjde formou zvláštního dotačního titulu Ministerstva vnitra i jednotkám dobrovolných hasičů, peníze na úhradu vzniklých nákladů dostanou i Ústecký kraj, hlavní město Praha a Správa státních hmotných rezerv. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Kabinet schválil i nové nařízení vlády o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, kterým došlo ke zvýšení maximální částky příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce ze stávajících 13 600 korun na 14 200 korun. Navýšení o 600 korun má zabránit nežádoucímu snižování zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, které mají ztíženou možnost uplatnění na trhu práce, a pomoci zachovat dosavadní pracovní místa. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda také zahájila debatu nad podobou státního rozpočtu pro rok 2023. Diskusi dnes přerušila, aby bylo možné do návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 zapracovat i dopady aktuálně navržených opatření na pomoc s vysokými cenami energií. Návrh zákona kabinet projedná do konce září tak, aby ho mohl v zákonem stanoveném termínu postoupit Poslanecké sněmovně.

Na programu jednání kabinetu byl rovněž návrh na jmenování osmi nových členů a členek Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Nové složení poradního orgánu vlády naleznete v tiskové zprávě.