Ústavní soud: Náhrada za užívání veřejného prostranství a korektiv dobrých mravů

31.01.2022 7:29 | Tisková zpráva

III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Nejvyššího soudu a rozsudky Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Kutné Hoře, neboť jimi byla porušena práva stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny.

Ústavní soud: Náhrada za užívání veřejného prostranství a korektiv dobrých mravů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vchod do budovy Ústavního soudu

Stěžovatelka je obchodní společností, která se v řízení před obecnými soudy prostřednictvím žaloby neúspěšně domáhala po Městu Kutná Hora (v tomto řízení vedlejší účastník) vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání pozemků majících povahu veřejných prostranství (pozemní komunikace, související plochy a veřejná zeleň) v jejím vlastnictví. Soudy ve sporu rozhodovaly opakovaně poté, co do věci zasáhl Nejvyšší soud. Okresní soud v Kutné Hoře žalobu stěžovatelky zamítl. Toto rozhodnutí následně potvrdil i odvolací Krajský soud v Praze. Stejně jako okresní soud totiž dospěl k závěru, že úmysl právní předchůdkyně stěžovatelky při vydražení předmětných nemovitostí a při následném vymáhání přemrštěných finančních částek vůči Městu Kutná Hora byl ryze spekulativní, a to za účelem obohacení se na městu jako veřejném subjektu. Takové jednání je podle soudu nutno právně posoudit jako rozporné s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 tehdy platného občanského zákoníku (zák. č. 40/1964 Sb.), a proto nelze z tohoto důvodu vlastníkovi přiznat – jinak oprávněný – nárok na vydání obohacení se za užívání jeho nemovitostí. Krajský soud rovněž konstatoval, že ačkoliv se takového protiprávního postupu dopustila právní předchůdkyně stěžovatelky, odpovědnost za ni se logicky přenáší na všechny její právní nástupce a nelze ji dodatečně zhojit. Nejvyšší soud následné dovolání stěžovatelky odmítl.

Stěžovatelka se poté obrátila na Ústavní soud, neboť se domnívá, že rozhodnutí obecných soudů porušila její základní práva.

Ústavní soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by se stěžovatelka či její právní předchůdkyně dopustila vůči vedlejšímu účastníkovi jednání, které by mělo být považováno za rozporné s dobrými mravy, a to v takové míře, že by stěžovatelce neměla náležet vůbec žádná náhrada za užívání předmětných pozemků vedlejším účastníkem.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Jak chcete udržet české mediky ve zdravotnictví?

A nemyslíte, že tento problém, o kterém vy politici tak rádi mluvíte, se měl vyřešit už dávno? Co proto udělalo ANO? Vždyť dnes je realita takové, že je u nás víc doktorů cizinců než Čechů, aspoň já mám ten dojem.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně restartovala program robotické chirurgie

19:28 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně restartovala program robotické chirurgie

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byla jedním z prvních pracovišť provozujících robotickou chirur…