Liberecká zoo se poprvé v historii může pochlubit dvěma mláďaty orlosupů bradatých v jedné hnízdící sezóně. Oba rodičovské páry orlosupů snesly vejce již v průběhu prosince 2018 a pro mladší z dvojic jde o rodičovskou premiéru a jejich první vylíhlé mládě. Až do poslední chvíle tedy nebylo jisté, jestli dokáží ptáče úspěšně odchovat.

Chov orlosupů bradatých má v liberecké zoo dlouholetou tradici. Tito dravci patří mezi ohrožené druhy a jejich populace žijící ve volné přírodě je stále velmi malá a ohrožená. Zoologická zahrada Liberec se již v roce 1998 připojila k repatriačnímu projektu a snaží se evropskou populaci těchto majestátních ptáků posílit a zachránit. Zatím se jí to úspěšně daří. Od počátku chovu v roce 1993 se v zahradě podařilo odchovat již dvacet mláďat a třináct z nich bylo vypuštěno zpět do volné přírody v oblasti evropských Alp.

Přirozený odchov je u tohoto druhu velice náročný proces, a tak ošetřovatelé z chovatelských i ochranářských důvodů oběma párům dravců snesená vejce okamžitě odebrali a přemístili je do speciálního inkubátoru. Místo nich vložili do hnízd rodičů napodobeninu vejce, tzv. podkladek. „V zoologických zahradách se jedná o běžnou praxi, která nám pomáhá zvýšit šanci odchovu vzácných druhů dravých ptáků“, vysvětluje zoolog a kurátor dravých ptáků Jan Hanel. Mládě staršího a zkušeného páru se v líhni vyklubalo již v polovině února a prvních pět dní ho rozkrmovali sami ošetřovatelé myšími holátky. Poté ho vložili do hnízda zpět pod jeho biologické rodiče, kteří péči převzali a vzorně se o něj již dva měsíce starají. U druhého oplozeného vejce zvolil Jan Hanel postup odlišný. „Vejce jsme z inkubátoru odebrali dva dny před předpokládaným líhnutím a mládě nechali vyklubat přímo pod mladými nezkušenými orlosupy. Doufal jsem, že to v nich vyvolá ty správné rodičovské pudy a o mládě se budou umět postarat“, vysvětluje. Přestože byl mladý pár zpočátku velice nervózní a nevěděl, jak správně ptáče krmit, nakonec se zvolená metoda ukázala jako správná a malý orlosup je na světe již 43 dní. „Jsem velice rád, že jsme nakonec nemuseli do tohoto procesu uměle zasahovat. Nejen pro tento pár dravců, ale i pro celou populaci orlosupů je nejcennější to, že získal zkušenosti a bude schopen úspěšných odchovů i v následujících letech“, dodává Hanel.

Ošetřovatelé nechávají oběma ptačím rodinám co nejvíce klidu, a tak i pohlaví obou mláďat zatím zůstává tajemstvím. Bude známo v průběhu dvou až tří týdnů a zároveň také rozhodne i o dalším osudu obou jedinců. Samičky by byly s největší pravděpodobností vypuštěny zpět do volné přírody, samci použiti k posílení chovu orlosupů bradatých v lidské péči v zoologických zahradách.

Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus aureus)

Orlosup bradatý se vyskytuje už jen na několika horských místech Evropy, Střední Asie a Afriky. Obývá zde nadmořské výšky do 4000 m (v Himalájích i výše), v zimních měsících sestupuje do 500- 800 m. Tento pták je vázaný na ty nejméně přístupné strmé skalní stěny, ale můžeme ho zahlédnout, jak plachtí i nad svahy a údolími.

Jedná se o velikého a mohutného dravce, který dosahuje délky těla až 115 cm, rozpětí křídel 280 cm a může vážit do 7 kg. Oblast hrudníku a břicha je zbarvena do tmavě oranžové barvy. Zbarvení je způsobeno třením (popelením) o vápenaté skály obsahující oxid železitý. Svůj druhový název získal díky černému vousu na hlavě.

Orlosupi vytváří páry na celý život. Někdy jsou k vidění i polyandrické seskupení, kdy jedna samice vytvoří pár s více než jedním samcem. Hnízda si budují evropští orlosupi během prosince a ledna, a to v malých jeskyních, na skalnatých útesech nebo v hlubokých roklích s příkrými svahy. Hnízdo používají několik let po sobě. Samička snese 1-2 vejce, která zahřívá 55-58 dní. Orlosup bradatý pohlavně dospívá až mezi 8-10 rokem života, kdy už má i přebarvené peří (mladí jedinci jsou hnědě zbarvení).

Orlosup bradatý se živí zejména mršinami, ze kterých dokáže všechno spotřebuje. Orlosup má proto mezi lidmi přezdívku „čistič alpských lučin“. Jako jediný dravec se může až z 85 % živit kostmi. Ty shazuje z výšky na skály, aby se rozbily a mohl se dostat k morku. V pařátech vynáší také želvy, které shazuje z výšky, aby rozbil jejich krunýř.