Jak ukázal exkluzivní průzkumu společnosti SANEP, který se zaměřil na hodnocení pětadvacetiletého polistopadového vývoje naší země, nejvíce si domácí populace spojuje události spojené se 17.listopadem roku 1989 se svobodou, demokracií, změnou, Sametovou revolucí, koncem jedné strany či pádem totalitního režimu. Část domácí populace však vnímá události 17. listopadu s odstupem 25 let i jako podvod, změnu k horšímu, začátek rozkradení státu, plánovaný převrat, zlodějnu, či jako divadlo.

V poměrně hojném počtu se však v otevřené otázce, v níž mohli respondenti, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, sami uvádět co pro ně představuje 17.listopad 1989 objevovala odpověď, nic nebo normální den.

Nadpoloviční část domácí populace ze sedmi vybraných významných událostí polistopadového vývoje hodnotí kladně pouze zavedení přímé volby prezidenta ČR, kterou vnímá v souhrnu kladně 65,5% dotázaných a dále vstup ČR do NATO (51,7%). Vstup ČR do EU pak již kladně hodnotí v souhrnu již jen 43,5% dotázaných. Rozdělení federace na dva samostatné státy ČR a SR hodnotí kladně 42,1% dotázaných, vytvoření Senátu 35,7% dotázaných, obecně privatizaci 29,1% respondentů a církevní restituce již jen 14,1% respondentů.

Za zdrcující lze označit výsledek otázky, která zjišťovala názor dotázaných na to, zda se během pětadvaceti let od Sametové revoluce podařilo naplnit hlavní heslo „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“. Kladný názor totiž vyjádřilo v souhrnu pouze 8,3% respondentů.

Názor, že za předlistopadové éry komunistického režimu bylo lépe než dnes sdílí jednoznačně 15,2% dotázaných. Naopak 49,1% dotázaných uvedlo, že se jednoznačně domnívají, že za minulého režimu nebylo lépe než dnes.

Nepříliš lichotivý výsledek v rámci polistopadového vývoje naší země se týká názoru, zda je ČR je po pětadvaceti letech svobody vyspělou demokratickou zemí. V souhrnu totiž pouze 28,7% dotázaných vyjádřilo názor, že je ČR již vyspělou demokracií. Ovšem v souhrnu 67,2% respondentů se vyjádřilo k této otázce negativně.

S aktuální politickou situací v naší zemi je pak v souhrnu spokojeno 23,3% dotázaných.

Jakkoli se na první pohled nejedná o příliš povzbudivý výsledek v porovnání se srovnatelným průzkumem společnosti SANEP z roku 2012 se jedná o zásadní nárůst spokojenosti a tedy i kladný trend. V říjnu 2012 bylo spokojeno s tehdejší politickou situací v ČR totiž v souhrnu pouze 8,4% dotázaných.

Za povzbudivé lze označit zjištění, že k hrdosti na svou zem a českou národnost se hlásí v souhrnu 65,6% domácí populace.

Stejně tak lze kladně vnímat zjištění, že se v souhrnu 78,5% dotázaných považuje za vlastence.

Za největší klady polistopadového demokratického vývoje ČR považuje 15,2% dotázaných možnost cestování. Následuje svoboda projevu (14,8%), možnost rozhodovat o svém životě (12,7%) a z nejvíce preferovaných odpovědí možnost rozhodovat o svém osudu (12,1%).

Naopak za největší zápory polistopadového demokratického vývoje ČR považuje 19,8% dotázaných rozsáhlou korupci v politice, policii a justici. Dále následuje zvýšená kriminalita (13,1%), zhoršující se politická úroveň (11,5%) a dále z nejvíce preferujících možností ztráta sociálních jistot (10,3%). I přes veškeré kritické názory na polistopadový vývoj, dle názoru v souhrnu 57,4% dotázaných převažují klady vydobyté demokratické společnosti nad érou vlády totalitního režimu.

Ze tří polistopadových prezidentů ČR považuje 45,6% dotázaných za nevýznamnější osobnost polistopadového vývoje Václava Havla. Stávající hlavu státu Miloše Zemana pak vnímá jako nevýznamnější osobnost polistopadového vývoje 17,4% dotázaných a exprezidenta Václava Klause, pak vnímá jako nevýznamnější osobnost polistopadového vývoje 12,7% dotázaných.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 8. října – 1. listopadu 2014 na vybrané skupině 12.718 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 220 tisíc registrovaných uživatelů 48.957 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.